Chorvatsko, informace Chorvatsko, historie Chorvatska I Novalja

Historie Chorvatska v datech

• kolem r. 100 př. Kr. římská expanze do oblasti, postupné ovládnutí celého přímoří, zatlačení Ilyrů do vnitrozemí
• 6. století - začátek osidlování přímoří a vnitrozemí slovanským kmenem Chorvatů
• 9. stol. boje s Byzancí, která ovládala část přímoří
• 9. stol. boje s franskou říší
• r. 852 v listině knížete Trpimira poprvé oficiálně použito názvu Chorvatsko
• r. 924 kníže Tomislav korunován prvním chorvatským králem, sjednocení dalmatského a panonského Chorvatska (Benátčané museli odvádět tribut)
• 11. stol. za krále Krešimira IV. (král Chorvatů a Dalmatinců) vrchol moci chorvatského středověkého státu
• 13. - 15. stol. Benátčané se postupně zmocnili většiny území východního Jadranu
• konec 14. stol. na území Chorvatska začali ojediněle pronikat Turci (od bitvy na Kosově poli r. 1389, kdy se Turecká říše stala bezprostředním sousedem Uher, rostla aktuálnost tureckého nebezpečí)
• 15. stol. Benátčané ovládli celé přímoří s výjimkou území od Rijeky na jih k Senju, což znamenalo vytěsnění Chorvatska z námořního obchodu, a tím i trvalou stagnaci jeho dalšího rozvoje
• r. 1463 Turci dobyli Bosnu, s drtivou silou útočili proti Chorvatsku a pronikali na chorvatská území
• r. 1493 osudová bitva Chorvatů s Turky na Krbavském poli, zahynula většina chorvatské šlechty, ožebračení obyvatelstva a odvedení do otroctví, obležení Bělehradu Turky, jejich proniknutí až do Korutan
• r. 1499 - 1513 dobytí Bělehradu Turky, postupné pronikání do Dalmácie a její pustošení
• r. 1526 těžká porážka křesťanských vojsk u Moháče; chorvatské území se stalo jedním velikým bojištěm, kde Chorvati bojovali na život a na smrt o samu národní existenci
• r. 1593 významná bitva u Sisku, kde Chorvaté poprvé odrazili turecký útok a přešli do vítězného protiútoku
• r. 1683 - 1790 po porážce Turků u Vídně vítězný postup Rakouska proti Turecku, postupně osvobozeno mimo jiné i celé Chorvatsko, většina přímoří ale byla a zůstala v rukou Benátek
• od r. 1790 do r. 1918 stále sílící maďarizační úsilí uherské šlechty ve veřejném životě,
• r. 1798 Napoleon zrušil Benátskou republiku
• r. 1805 - 1809 Napoleon vytvořil z Dalmácie, Istrie, části chorvatského vnitrozemí a Slovinska
• 19. stol. národní uvědomování a obrozování Chorvatů proti maďarizaci v tzv. ilyrismu , tj. hnutí národně uvědomělých složek chorvatského národa.
• r. 1848 za revoluce bán Jelačić ubránil Chorvatsko proti pokusům uherských povstalců o obsazení a úplné podmanění země; zrušeno poddanství
• 19. stol. po rakousko-uherském vyrovnání, kdy Chorvatsko připadlo Zalitavsku (uherské části mocnářství) a Dalmácie Předlitavsku (rakouské části mocnářství), mohutní chorvatské úsilí za sjednocení, proti tvrdé uherské nadvládě a vykořisťování Chorvatska ve všech oblastech života
• r. 1918 Chorvati přistoupili k jednotnému jihoslovanskému státu - Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Kraljevina Srba, Hrvata i Slovenaca), později přejmenovanému na Království Jugoslávie (Kraljevina Jugoslavija); značná část dalmatského území připadla Itálii
• r. 1918 - 1941 srbská hegemonie v novém státě, porušování etnických a občanských práv ostatních národů Jugoslávie srbským vedením, s tím růst antagonismu mezi jihoslovanskými národy
• r. 1941 kapitulace Jugoslávie, její obsazení Němci a Italy. Jugoslávie rozdělena do 9 celků, z nichž největší byl tzv. Nezávislý stát Chorvatsko (Nezavisna držaava Hrvatska),
• r. 1941 vznik jugoslávského partyzánského hnutí v čele s Chorvatem Josipem Brozem-Tito, které poté postupně dobylo celé území obsazené Jugoslávie
• r. 1945 vyhlášena Federativní lidová republika Jugoslávie (Federativna narodna republika Jugoslavija), jejíž součástí byla i svazová republika Chorvatsko
• r. 1971 vznik nacionálně-liberálního hnutí v Chorvatsku
• r. 1989 vznik nekomunistických politických stran
• r. 1990 první volby v Chorvatsku za účasti více politických stran
• 22. 12. 1990 první ústava, počátek separatistického hnutí chorvatských Srbů

Stopy jména Chorvatsko dokazují, že malá část Chorvatů byla smíšena s jinými slovanskými kmeny - Slovinci, Slováky, Lužickými Srby, Makedonci a dokonce s Řeky. Existuje několik teorií o původu a významu jména Chorvat (Hrvat). Jedna tvrdí, že Konstantin Porphyrogeitus odvodil jméno z Řečtiny - podle obyvatel ostrova Krk (Curetej,Curibantes). Dále podle teorie odvozené z Chorvatského "hrvati sa"- zápasit. Existuje několik dalších teorií a směrů, které je možno nastudovat v odborné literatuře.