Chorvatsko, informace Chorvatsko, historie Chorvatska I Novalja

Hlaholice v Chorvatsku

Jedná se o první slovanské písmo (jazyk), dnes živé jen právě na Chorvatském území. Jeho jméno pochází se staroslověnského slovesa gogol  " slovo. Bylo základem kultury a vzdělanosti Velké Moravy, kde ho později nahradila cyrilice. Hlaholice se rozšířila do dalších slovanských zemí. Přes akademie v Ohridu a Preslavi pak i na území Chorvatska, Dalmácie. Právě zde se udržela nejdéle a používala se i v době kdy jinde byla zcela běžně používána latinka. V roce 1248 papež Inocenc IV povolil senjskému biskupovi užívat hlaholici jako liturgický jazyk. Nejužívanější byla Františkánskými mnichy. V Chorvatsku byla také vytvořena specifická podoba hlaholice (tzv. hranatá). Původní znaky hlaholice užívané na severu Evropy byly oblé. Na území Chorvatska se hlaholice užívala běžně do 15. století. Přes snahu dobyvačných Benátčanů, kteří se snažili slovanský jazyk potlačit se hlaholice udržela na území do začátku 20. století. Velká část hlaholských památek byla bohužel zničena ještě po 1. sv. válce, kdy byla severní část dnešního území Chorvatska připojena k Itálii. Italové se snažili zničit slovanské kulturní dědictví, pálili knihy, ničili nápisy….Za hlavní hlaholské centrum je považován ostrov Krk. I dnes se můžete setkat se slovanskou bohoslužbou  " františkánský klášter na ostrově Košljun, na ostrově Cres, některých místech ve vnitrozemí.

To že hlaholice je důležitým prvkem Chorvatské kultury svědčí i zajímavý projekt na ostrově Krk s názvem „Bašská hlaholská cesta“. Záměrem projektu je instalovat na cca 2. km mezi Baškou a opatstvím sv. Lucie v Jurandvoru (odtud pochází nejstarší psaná památka v chorvatské hlaholici-Bašská deska z roku 1089) písmena hlaholice. V roce 2006 byl vztyčen monolit prvního písmene o výšce 6 m, který je dílem akademického sochaře Ljubo de Karina. Dnes se cesta zaplňuje dalšími písmeny v provedení studentů sochařství.

Nejhodnotnější hlaholské památky můžete vidět v podobě textů např. v klášterech Košljun v Glavotoku, v Cresu, v muzeu v Senji. Zachovali se také artefakty nápisů z církevních staveb. Mezi nejvzácnější patří Bašská deska (Baščanska ploča) na Krku a Valunska deska (Valunska ploča) na Cresu. Jedná se o texty tesané do kamene.

Hlaholice měla původně 41 znaků (dnes 33) a byla vytvořena Konstantinem ze Soluně. Byla sestavena jako vědomý celek s návazností mnoha písmen a jednotnou grafickou úpravou ornamentálního rázu kolem roku 862. Její sestavení bylo podníceno potřebou vytvořit písmo k zaznamenání slovanských bohoslužebných textů. Tato nová abeceda měla také ukázat Slovany jako samostatný národ s vlastní kulturu a obsáhla zvláštnosti slovanské fonetiky. Abeceda byla sestavena na základě byzantské abecedy. Ještě před svou cestou na Moravu Konstantin přeložil část Nového zákona do slovanského jazyka.