Chorvatsko, informace Chorvatsko, historie Chorvatska I Novalja

Chorvatsko – členění podle regionů (chorvatské ostrovy)

Z celkového počtu asi 1 185 ostrovů, ostrůvků a útesů v teritoriálních vodách Chorvatska (asi 31 000 km2) bychom asi na 50 z nich potkali jejich trvale žijící obyvatele. Ve srovnání s pevninskou částí Chorvatska (56 542 km2) ostrovy nezaujímají rozsáhlejší plochy, ale jsou zajímavé svým rozmístěním, členitostí pobřeží a povrchem. Ostrovy Krk (409 km2), Cres (404 km2), Brač (396 km2), Hvar (300 km2), Pag (285 km2) jsou první pětkou největších chorvatských ostrovů.

Pro lepší orientaci a vzhledem ke členění pevninské části Chorvatska můžeme chorvatské ostrovy přičlenit k regionům pobřežní části Chorvatska, odkud bývá zpravidla také nejpřímější trajektový spoj, zejména pokud se jedná o větší a trvale obydlené ostrovy. Na všech chorvatských ostrovech panuje středomořské klima s dlouhými a suchými léty, zimy jsou pak mírné a deštivé.  Kromě extenzivního (drobného) zemědělství jsou ostrovy vyhledávany za účelem letní rekreace a odpočinku, jelikož poskytují daleko více soukromí a klidu pro strávení letní dovolené, než např.vyhlášená turistická centra na pevninském pobřeží Chorvatska.

Západoistrijské ostrovy

Podél západního pobřeží Istrijského poloostrova se nachází 53 roztroušených ostrůvků a 23 útesů a mořských hřebenů. Jediný větší a trvale obydlený ostrov Veli Brijun se nachází poblíž jihozápadního pobřeží Istrie, severozápadně od největšího města a přístavu na Istrii - Puly. Spolu s ostrovem Mali Brijun je vyhlášen národním parkem. Oba tyto ostrovy jsou pak známé jako N.P.Brijuni.

Kvarnerské ostrovy

Nacházejí se v rozlehlém Kvarnerském zálivu, do něhož spadá také pobřežní část Středního Chorvatska - Chorvatské přímoří. Vnější hranice (na moři) je pak tvořena pomyslnou čarou od mysu Kamenjak na jihu Istrijského poloostrova přes ostrovy Susak, Ilovik, Maun až k jižnímu pobřeží ostrova Pag, přesněji řečeno po Ljubačka vrata, která jsou přesně pod mostem spojující ostrov Pag s pevninou.

Dělí se na tzv. pás vnějších ostrovů (dále od pevniny) : Cres, Unije, Lošinj, Susak a Ilovik.

A tzv. pás vnitřních ostrovů (blíže k pevnině) : Krk, Plavnik, Prvič, Sv.Grgur, Goli, Rab, Dolin, Pag, Škrda. Maun a další drobné ostrůvky a útesy.

Severodalmátské ostrovy

Na severozápadě ostrovy Premuda, Silba, Olib, Molat, Sestrunj a Vir. Směrem na jihovýchod pak další ostrovy jako Pašman, Ugljan, Iž, Dugi otok, Kornatské souostroví (národní park), Žirje a další menší ostrovy v blízkosti pevniny nedaleko letovisek Vodice a historického města Šibenik. Jižní hranici severodalmátských ostrovů pak tvoří mys Ploča poblíž městečka Rogoznica.

Středodalmátské ostrovy

Oblast, ve které bychom našli tyto ostrovy je ohraničena na severozápadě mysem Ploča, na jihu a jihovýchodě pak Korčulským a Neretvanským průlivem. Na pobřeží můžeme za hranici považovat ústí řeky Neretvy do moře (Neretvanského průlivu). Patří sem velké a obydlené ostrovy jako Brač, Hvar, Šolta, Vis a několik dalších menších ostrovů a ostrůvků.

Jihodalmátské ostrovy

Opět se dělí na vnější : Korčula, Sušac (nejvzdálenější chorvatský ostrov od pevniny),Mljet, Lastovo a Palagruža

A vnitřní, tzv. Elafitské ostrovy :  Jakljan, Šipan, Lopud, Koločep, Daksa, Lokrum, Supetar, Bobara, Mrkan

Hranicí pro skupinu jihodalmátských ostrovů je západní výběžek poloostrova Pelješac a na jihu městečko Cavtat, ležící v blízkosti státní hranice s Černou Horou (Montenegro).

Nabídka ubytování na ostrovech je také v naší nabídce apartmány Chorvatsko.