Chorvatsko, informace Chorvatsko, historie Chorvatska I Novalja

Chorvatské ostrovy - Hvar

Hvar je jedním z největších dalmatských ostrovů. Jeho délka je 68 km a rozlohou 300 km2. Ostrov je protáhlého tvaru a obývá ho přes 11 000 obyvatel. Hvar je velmi hornatý, nejvíce sídel je soustředěno v severní, nejširší části. Zde je šířka ostrova cca 11 km, jinak je šířka okolo 5 km. Z jižní strany je pobřeží velmi strmé, více méně neobydlené. Středem ostrova se táhne horský hřbet Sv. Nikola se stejnojmenným nejvyšším vrcholem - 628 m (další pak je Hum, Gvozd a Černica). V severní části přechází tento hřbet v úrodnou pánev - Starigradsko polje (Velo polje) která je hlavní zemědělskou oblastí na ostrově. Po ostrově se mžete pohybovat dobrou sítí silnic. Ostrov je někdy nazýván chorvatskou Madeirou, protože má největší počet hodin slunečního svitu na chorvatském Jadranu (2 178).

Ostrov má velmi příznivé podnebí, velmi mírné zimy a teplá léta. Podnebí je příznivé jak lidem, tak rostlinám. I přes vysoké letní teploty je ostrovní klima příjemnější než na pevnině. Průměrná teplota vzduchu je 16,5 stupně (lednový průměr je pouze 8.8 stupně). Sníh na ostrově téměř neznají, pokud se objeví, pak pouze na pár hodin. Někdy se o něm mluví také jako o voňavém, bylinkovém ostrově. Mimo hojně rostoucí macchii roste všude levandule, majoránka, rozmarýn, šalvěj, tymián a další voňavé byliny a keře v divoké formě. Především levandule se zde také pěstuje k „průmyslovému“ zpracování“. Vonné oleje z rozmarýnu a levandule se zde vyráběli už v 16. století. Pokud budete na Hvaru v průběhu června, kdy zrovna levandule kvete, budete okouzleni. K pěstování bylin i ostatních plodin se využívá především úrodná nížina v severní části  - Velo Polje a svaku nad Staim Gradem. Mimo bylin se pěstuje především jižní ovoce, vinná réva, zelenina a olivovníky. Olivový olej z Hvaru je vyhlášen svou kvalitou. V minulosti byl ostrov pokrytý borovicovými lesy (dalmatská borovice, borovice halepská), které byly zdevastovány člověkem v průběhu staletí v souvislosti s potřebou dalších pastvin a spotřebou dřeva při specifickém způsobu lovu ryb „ na světlo“. (Ohně se zapálili na zvláštních konstrukcích nad vodou a ryby shromážděné se stali snadným úlovkem). Po rozsáhlých lesních porostech zůstaly pouze nepatrné zbytky (Pakleni otoci,  některá místa Sv.Nikoli). Ničivé dílo lidské činnosti dokonávají ničivé požáry, které se v suché krajině rychle šíří.(Na ostrově nejsou žádné povrchové toky a minimum sladkovodních pramenů). Pitná voda je v současné době přiváděna podmořským vodovodem z pevniny. Přes veškeré nešetrné zásahy člověka do místního ekosystému roste na Hvaru přes 1100 druhů středomořských rostlin shodných s florou ostrovů v Egejském, Tyrhénském moři a na pobřeží severní Afriky. Za zmínku stojí prospívající porosty opuncie (opuncia barbarka) a agave. Najdeme zde i několik endemických druhů - ostružník jadranský, tamaryšek dalmatský, kosatec dalmatský a další.

I fauna je na tak malé území poměrně bohatá i když i její zastoupení se mění díky lidské činnosti. Jedná se především o drobnou zvěř - zajíc, koroptev, orebice řecká, kuny, veverky a vidět můžete s trochou štěstí i tetřeva. Radost přinesou do našeho života všudypřítomné vlaštovky, skřivani. V kasových oblastech žije i několik druhů netopýrů. Z větších zvířat pak jsou to ovce, kozy osli a muly. Jejich počty jsou dnes omezeny s ohledem na škodlivost spásání rostlin. Nejbohatší fauna je ovšem ta podmořská. Samozřejmě e zde pestrá škála ryb, ale i různí žahavci jako sasanky, rohovitky   (podobné korálům - ty jsou jen ve větších hloubkách). Při potápění můžeme vidět - i na jídelníčku ochutnat - hlavonožce, plže i korýše.

Jako na většině území dnešního Chorvatska i na Hvaru byli prvními obyvateli Ilyrové. O svůj domov ve 4.stol.př.n.l.svedli Ilirové boj s řeckými kolonisty. Řekové nakonec zvítězili a přibližně na místě dnešního městečka založili osadu Faros (z této doby se zachovalo územní rozdělení na tzv. Starigradském poli - viz.tematický článek). Ilyr Demetrius z Hvaru (Chorvaté mu říkají Demetrije Hvaranin nebo též Demetrije Farski) byl římským vazalem, ale také spolehlivým spojencem odbojné nepřítelkyně Říma - proslulé ilyrské královny Teuty.  Usiloval o samovládu a o vypuzení Římanů z Jadranu. Na konci třetího století př. n. l. se mu podařilo ovládnout přímoří od řeky Krky v dnešní severní Dalmácii po dnešní Durres v Albánii. Římané však Demetrie porazili. Demetrius si zachránil život útěkem k makedonskému králi Filipovi. Celé území ovládané Demetriem dostalo pod nadvládu Římanů. V polovině 1. stol. př. n. l. byli již Římané pány celého Jadranu. Jejich působení nezanechalo na Hvaru, na rozdíl od pevniny, významnější památky. Po rozpadu Římské říše se Hvar stal součástí říše Bizanské. V 7. a 8. Století i na Hvar přicházeli Slované. V polovině 11. století byl ostrov začleněn do chorvatského království za vlády chorvatského krále Peera Krešimira. Od 11. do 19. stol. se ostrov nazývá Lesna či Lisna, italsky Lessna. Podle jedné teorie je název odvozen od starého slovanského základu les ( kvůli zdejšímu lesům, tedy lesnatý ostrov), podle jiné, novější od chorvatského slovesa lijezati, tj. vjíždět do přístavu. O vládu na ostrově se zajímalo vždy mnoho vládců. V roce 1331 se obyvatelé rozhodli přiklonit se k silným Benátkám a hledat tak u nich ochranu před obávanými omickými piráty (viz. tem. článek). Období 400 leté vlády Benátskéé republiky se projevuje dodnes v charakteru městské architektury i ve slovníku a některých zvyklostech domácích obyvatel. Po napoleonských válkách patřil ostrov Rakušanům, Italům. Os roku 1921 Pak Hvar spravují různé státní útvary Chorvatska.

Dodnes přetrvává na Hvaru bohatá lidová tradice čerpající s historie. Lidové slavnosti a procesí  jsou přirozenou součástí dnešních obyvatel. Váží se především k církevním svátkům, dnům zasvětcených různým patronům.( např. 17.ledna - Sv.Antonín, 2.února - svátek Pany Marie, 15. Srpna - Velika Gospa).Udruje se i tradice podobná našemu masopustu. Nejvíce známou je procesí pořádané o velikonočním týdnu známé pod názvem procesí za křížem (Procesija za križem). Toto procesí se koná v noci ze Zeleného čtvrtka na Velký pátek. Procesí je vypraveno ze šesti vesnic ( Jelsa, Pitve, Vrisnik, Svirće, Vrbanj, Vrboska). Tato slavnost se koná se stejným průběhem po několik století na památku zázraku, který se podle legendy stal 6. února 1510. Tehdy prý Kristus na kříži  ronil krvavé slzy. (Tento kříž je uchován ve Hvaru v místní katedrále.) O půlnoci vychází procesí ze všech jmenovaných vesnic.V čele každého je nesen kříž  križonošem (nositelem kříže). Križonoša nese cca 20 kg těžký kříž celou cestu oblečen v bílou tuniku a bosý, v bílých punčochách. Být vybrán za křižonoša je velkou poctou pro každého muže. Každé procesí se vydává po stanovené trase dlouhé cca 30 km.  Po cestě procesí se zpívají pašijové písně a zakončena je ve farním kostele v Jelse slavnostní mší a světskou slavností. Podobná, i když méně okázalá procesí se konají i na dalších místech. Neopakovatelná je i pvodní vesnická architektura na Hvaru. Jedná se o kamenné domy, povětšinou jednopatrové domy, kde i střechy jsou z umně poskládaných kamenných desek. V přízemí je velká místnost bez oken a komínu s ohništěm uprostřed. U každého domu byla hospodářská stavení a nádrž na vodu, kam se sbírala dešťová voda. Dvůr a hospodářské budovy jsou ohrazeny kamennou zídkou. Zámožnější rodiny stavěli domy s jedním patrem, kde byla obytná část v patře. V přízemí pak byly stáje a další hospodářské prostory. Nejzachovalejší ukázkou této architektury je vesnice Humac. Z historického hlediska jsou nejzajímavější tzv. trimy ( stylově podobné s bunjemi a kažuny v přímoří).Jedná se o nízké kamenné domy, kruhového půdorysu postavené bez jakéhokoli pojiva jako všude přítomné zídky. Stojí většinou ve volné krajině, původně sloužili k obytným účelům a později k úkrytu lidí i nářadí při práci na polích. Ty to stavby mají původ v době, kdy ostrov obývali Ilirové a tradičně se stavěly a využívaly po celá staletí. Stejnou technologií (bez pojiva) se stavěly a staví dodnes tzv. suché zítky které jsou po celém ostrově. Působily jako hranice pozemků, chránili pole před větrem, zadržovaly vodu.

Mezi nejnavštěvovanější destinace na Hvaru patří město Hvar, Jelsa, Stari Grad, Vrboska. Za návštěvu stojí i menší sídla Basina, Zavala, Světa Nedlja a Milna, Humac  kam můžete zamířit za památkami lidové architektury, vínem a dobrou kuchyní.

Na ostrov se můžete dostat pohodlně trajektem. Ze Splitu do Strarého Gradu, nebo z Drveniku na nejjižnější výběžek Hvaru - Sačuraj.

Hvar je se svými 3 700 obyvateli největší destinací na Hvaru. Leží v otevřené zátoce na jihozápadě ostrova s výhledem na řetězec Paklených ostrovů. Hvar je luxusní destinací vyhledávanou turisty z celého světa včetně jachtařů, kteří mají v místní marině výborné podmínky. Hvar je rozhodně jedna nejluxusnějších a nejdražších destinací na chorvatském Jadranu.

Sídlo městského typu se na tomto velmi příhodném místě začalo rozvíjet za doby vlády Benátčanů ve 13. Století na místě antické osady. Dominantou by l hrad s pevnými hradbami v nadmořské výšce cca 90m. V 16.století byl pak hrad přestavěn na pevnost  které se říká Španjol nebo také Fortica. V dnešní době se využívá  jako muzeum s antickými sbírkami. Do areálu  pevnosti se platí vstupné. Střed města se rozvíjel kolem náměstí (dnes sv. Štěpána) se stejnojmennou katedrálou. Tato byla postavena na přelomu 16. a 17. století v renesančním stylu s barokními prvky na místě ranně křesťanské svatyně a pozdějšího gotického kostela. Za zmínku stojí i její vybavení z této doby (nábytek, výzdoba…). V těsném sousedství je budova Biskupského paláce, kde je dnes vystavena sbírka liturgických předmětů. Další dominantou náměstí je pak budova Arsnalu, původně loděnice, později sklad zbraní. V přistavěném prvním patře bylo na počátku 17. Století založeno divadlo, které patří k nejstarším v Evropě. Veřejnosti budova není přístupná. Divadelní sál je restaurován a opět slouží kulturním akcím ve městě. Za pozornost stojí i jiné budovy na náměstí, např. městská lodžije (Gradska loža) z 15. století, Leroj - mětská věž s hodinami - jediná zachovalá část komplexu tzv. Knížecího paláce (sídla benátského místodržícího) zbořeného na počátku 20. století. Na jeho místě dnes stojí nejstarší hotel ve  Hvaru -Palac. Budovy kolem náměstí jsou většinou paláce s nádhernými ukázkami všech architektonických stylů, v bezejmenných uličkách vás okouzlí domy se zajímavými detaily středomořské architektury.  Za návštěvu stojí benediktinský klášter, letohrádek Hanibala Luciće (chorvatský básník první poloviny 16. století). V těsné blízkosti náměstí je přístav Mandrač. Na západ od něj pak budovy někdejšího dominikánského kláštera ze 14. století se zachovalou hlavní lodí kostela sv. Marka, která se dnes využívá jako kulturní centrum. Ve městě je také několik galerií, v sezóně je v rámci Hvarského kulturního léta pořádaného nepřeberné množství kulturních akcí.

·    Galerie moderního umění Arzenál (Galerija suvremene umjetnosti Arsenal) se nachází v prvním patře budovy Arzenálu.

·     Biskupské muzeum (Biskupski muzej) na náměstí vedle katedrály.

·     Letohrádek Hanibala Luciće (Ljetnikovac Hanibala Lucića) s pamětní místností hvarského renesančního básníka Hanibala Luciće.

·     Archeologická sbírka a lapidárium Dr. Grgy Novaka (Arheološka zbirka i lapidarij "Dr. Grga Novak") je umístěna v kostele sv. Marka (Sveti Marko), který byl součástí bývalého dominikánského kláštera.

·     Umělecká sbírka Hanibala Luciće (Umjetnička zbirka H. Lucić) se nachází klášteře benediktinek.

·     Sbírka uměleckých předmětů františkánského kláštera (Zbirka umjetnina franjevačkog samostan).

·     Pevnost Španjol (Tvrdjava Španjol) nad městem,

Možnosti ubytování je v Hvaru velmi pestré. Jsou zde luxusní hotely, apartmánové domy, kemp, ubytování v soukromí. Ceny jsou zde cca 20% vyšší než na pevnině. S koupáním v blízkosti města samého je to trochu problém. Doporučit můžeme zrekonstruované městské koupaliště na východě zátoky, navazující oblázková pláž, vybetonovaná plata. Nejúžasnější koupání je ovšem na plážích nedalekých Paklenih ostrovech, kam vás dovezou lodičky (Palmižana na ostrověSc.Klement, Ždrilica a Stipanska na ostrově Marinkovac) Oblázkové pláže najdete v zátokách na obě strany města po pobřeží. Všechny hotely jsou vybaveny bazény  kam  mohou za poplatek nejen hosté hotelů.

Hvar je výborným výchozím bodem pro výlety do okolí. Místní cestovní agentury mají bohatou nabídku.

Pakleni otoci - skupina 11 ostrovů západně od města, a jejihž plážích je nádherné kopání. Pravidelně tam plují lodě. Konají se i celodenní výlety - plavba okolo ostrovů.

Pevnost Napoleon - postavená na počátku 19. století Francouzi. Dnes je zde astronomická observatoř. Je odtud hezký výhled na ostrov.

Brusje - obec se zachovalou architekturou lidového stavitelství

Malo Grablje - spolu s Malo Grablje je to opět vesnice se zachovalou lidovou architekturou, dnes je bohužel skoro opuštěná. Zanikly i dříve rozsáhlé vinice, olivové sady a levandulová pole.

Mlina - malá osada s překrásnou oblázkovou pláží

Stari grad - Velo polje (Starigradsko polje) rušné tur. Centrum vzdálené cca 16 km po dobré silnici. V blízkosti je přírodní památka zapsaná na seznam UNESCO - Velo polje (viz. tem. článek).

Sv. Nikola - nejvyšší bod na ostrově Hvar

Stari Grad je druhým největším letoviskem na slunečném Hvaru s cca 1 100 obyvateli. Rozkládá se ve Starigradském zálivu a je historicky nejvýznamnější město ostrova. Starigradski záliv je největším na ostorvě, obklopený je příjemným borovicovým porostem. Oblíbená je východní část zálivu - poloostrov Kebal. Klem celého zálivu je vybudována promenáda, ale převoz je možný také lodí. Směrem do vnitrozemí se táhne úrodná pánev „ Staigradsko polje“ (viz. tem. článek). Stari grad je hlavním střediske m vinařství na Hvaru, ale také jsou zde největší plochy levandule a nádherné olovovníkové sady.

Osídlení na tomto místě je prokázáno už v době železné ( lokalita Purkin kuk na jihovýchodě města). Nejvýznamnější pro rozvoj oblasti byl konec 4. století, kdy byla řeckými přistěhovalci založena osada Pgaros. Nová osada měla status městského státu a jako taková měla specifické uspořádání a správu města. Od počátku byl Pharos budován velmi plánovitě a byl chráněn hradbami (z tzv. kyklopského zdiva) protože osadníci se museli bránit před původními obyvateli - Iliry z kmene Jadasinů. Dnešní město stojí přsně na stejném místě jako někdejší Pharos. V základech mnoha domů dnšního města je možné nalézt fragmenty, které vypovídají o uspořádání staveb v původním městě. Kamenné bloky  z této doby byly použity mnohokrát jako stavební materiál. V některých argeologických lokalitách jsou odkryty původní stavby ( z kostelem Sv.Jana). Největší historickou památkou na řecké osadníky je pozemkové uspořádání přilehlé úrodné pánve na východě od města. (Viz. tématický článek - Památky UNESCO) Straigradsko polje bylo zapsáno na tento seznam v roce 2008.

Další významné památky pochází z období vlády Římanů. Odkryty byly pozůstatky římských lázní, základů římských usedlostí, mozaikové fragmenty. Zajímavé jsou i církevní stavby pocházející z období raného křesťanství (chámový komplex Sv.Jan z přelomu 5. - 6. stol) Koste byl původně dvojitý Toto kultovní místo je považování za nestarší na ostrově. Původně dvojitý kostel byl vybudován na místě původní římské pohanské svatyně. Jižní část byla zasvětcena Sv. Janu sloužila k potřebám křtu a severní pak, zasvětcená Panně Marii, byla biskupským kostelem. Kostel byl v průběhu staletí často poničen, opravován, jižná část byla v polovině 17. století stržena. Za vidění stojí pozdně antická mozaika rajské zahrady. Zajímavý artefakt je zazděn i do věže kostela Sv.Štěpána - jedná se o kámen  pocházející z hradeb Pharosu s reliéfem  římské galéry. V podstatě kamkoli stoupneme, můžeme si být jisti, že se procházíme po místech s bohatou historií. Nevynechejte ani nenápadná renesanční letohrádek Tvrdaj - patřící v 16. Stol. rodině Hektorovičů se zámeckou kaplí Sv. Rocha. Dále pak  komplex dominikánského kláštera z konce 15. století,bývalý gotický kostelík Sv. Jerolim - původní hospic mnichů - hlaholitů, dnes je objekt používán k výstavám. Ve městě najdete ukázky všech architektonických slohů, které se vhodně doplňují a tvoří tak příjemný celek.

Za zmínku stojí i originály italských mistrů, včetně údajně Tintorettova „ Kladení do hrobu“ pocházejícího z majetku Hektorovičů.

Možnosti u bytování jsou široké. Od několika hvězdičkových hotelů po ubytování v soukromí. I zde musíme podotknout, že ceny jsou cca o 20% vyšší než na pevnině. Na rozdíl od města Hvaru je zde i více možností ke koupání. Výběr je od rušných městských pláží po klidné zátoky dál od města. Pláže jsou oblázkové, případně s vybetonovanými platy. Pokud potřebujete pláž pro děti, je třeba vybírat. Na mysu Dugi rat je k dispozici i nudistická pláž. Daleko není ani pěšky do vedlejší zátoky Maslina s oblázkovou pláží. Věřím, že zde si opravdu své místečko vybere každý.

Co se týká kulturního života, je bohatý jako ve všech živých destinacích na otrově. V rámci kulturního léta jsou pořádána různorodá vystoupení,  výstavy, fešty… Ani ti, kteří chtějí prožít aktivní dovolenou vyplněnou sportem a různými vodními atrakcemi nepřijdou zkrátka. Výborné jsou tu podmínky pro potápění (potápěčský klub Hvar, Vrbosta, Jelsa), pro cyklistiku, možnosti se najdou i pro milivníky skalního lezení a jezdectví. Samozřejmé je i vybavení běžnými sportovišti. Jako můžete na Makarské riviéře vyzkoušet rafting, zde je vám k dispozici letadlo - a vyhlídkový let nad ostrovem. Tento si můžete domluvit přímo v hotelu, nebo sami na sportovním letišti na Starigradskom poli. Pravda, není to nejlevnější (cca 350 kn/os)… ale nádherné J.

Specifické jsou také turistické stezky v okolí města, zaměřené především na poznání Starigradského polje, řeckých a římských památek v krajině a přírodních krás Hvaru, často se shofují s cyklistickými trasami.

Přejeme vám příjemný pobyt v destinaci Stari Grad.

Osvědčené potápěčské cíle:

·     Mys Kabal (Rt Kabal) severozápadně od Starého Gradu. Nejzajímavější je podmořská chodba přímo pod majákem na mysu Kabal. Vstup do ní je v hloubce 9 metrů, výstup je v hloubce 17 metrů. Celý tunel je 25 metrů dlouhý. Těsně u břehu zde skalní stěna spadá až do hloubky 50 metrů. Zdejší podmořský svět fauny a flóry je velmi bohatý. Potápění v těchto místech je ale jen pro zkušené potápěče.

·     Mys Smočiguzica (Rt Smočiguzica) severozápadně od Starého Gradu v severní části poloostrova Kabal. Podmořský hřeben tu klesá od pobřeží nejprve na 18 metrů a pak se jeho okraj prudce noří do hloubky 55 metrů. Bohatá a různorodá fauna a flóra.

·     Zátoka Tatinja (Uvala Tatinja) severovýchodně od Starého Gradu, 20 metrů od pobřeží u východního výběžku jsou v hloubce 30 metrů zbytky vraku lodi a jejího nákladu. Loď tu ztroskotala mezi léty 1813 a 1815. V blízkosti je zajímavá podmořská skalní stěna

Vrboska je původně rybářská vesnice ležící v úzké, hluboké zátoce na severním pobřeží ostrova Hvar. Na rozdíl od Hvaru a Srareho Gradu se jedná o letovisko klidnějšího rázu, s množstvím příjemných, stinných pláží. Letovisko je dobře vybaveno pro turisty, kteří chtějí prožít klidnou dovolenou. Vrbosta je dobře dostupná po silnici ze Stareho Gradu.

První zmínky o osadě spadají do 15. století. Byla často terčem pirátských a tureckých útoků. Dnešní podoba je výrazně renesanční, s typickými můstky pře zátoku a její ramena - evokuje Benátky J. Horizontu dominuje kostel Panny Marie pocházející z druhé poloviny 16. století připomínající malou pevnost. K tomuto účelu byl i postaven, jako místo úkrytu obyvatel před piráty. V současné době se využívá i jako rozhledna s překrásným výhledem do kraje. Velkým překvapením může být na tak malou obec bohatá sbírka obrazů italských mistrů. V kostele Sv.Vavřince najdeme díla od Veronesa, Tiziána a některých dalších.

Také s Vrbosky můžete pohodlně cestovat po celém ostrově, navíc je zde možnost pohodlně lodí navštívit Přes Hvarský kanál ostrov Brač. Obyčejně se pluje do městečka Bol, kde je vyhlášená pláž Zlatni rat.

Jelsa je menší městečko v jedné ze zátok na severní straně Hvaru s cca 1800 obyvateli. Jedná se o poměrně klidné, když dnes velmi oblíbené a rozrůstající se letovisko v nejúrodnější části ostrova (olivy, vinná réva). Jelsa je pohodlně dostupná po místních silnicích. Autem se dostanete ze Splitu do Stareho Gradu. Pro lidi je přímé lodní spojení Split- Jesa.

Tak jako sousední Vrboska i Jelsa byla malou rybářskou osadou na místě malého římského sídla Cvitas Vetus Ielsee (přibližně v místech dnešního kempu Mina), která se začala rozvíjet v 16. století kdy sem uprchlo množství lidí z pevniny před tureckými útoky. Nejstarší památkou je patrně  pozorovatelna Tor  z období řeckého osídlování. Zajímavá je i zřícenina středověkého hradu na východě obce. Za zhlédnutí stojí i sakrální stavby, které jsou ukázkou renesance v dalmatské architektuře. Dominantou je i kostel Pany Marie  - Ochránkyně zdraví.

Jelsa jako jediná na ostrově má sladkovodní prameny. Po vysušení bažin jsou pozemky využívány k zemědělství. Jinak se obyvatelé živí především rybolovem a turismem. Jelsa poskytuje všechny typy ubytování od hotelů s několika hvězdami, přes soukromé apartmány, bungalovy až po dobře vybavené po kempy. Koupání je také velmi příjemné, pobřeží je členité a tak si každý může vybrat co se mu libí. Od skalnatých útesů, přes pláže s vybetonovanými platy po oblázkové zátoky (s dětmi prosím vybírejte). Nejpříhodnější je pro děti koupání v zátoce Mina v blízkosti stejnojmenného kempu. Příjemné jsou i zátoky Malo i Velo Greišče s písčitým dnem a pozvolným vstupem do vody. Dále pak zátoka Ženčišće  a Crkvica. Sem musíte autem nebo na kole    ( cca 4km).

Saćuraj je osadou nevýhodnějším cípu ostrova Hvar. Má přímé trajektové spojení s pevninou trajektem z pevninského Drveniku. Jedná se o obec cca 400 obyvalteli, která poskytuje ubytování převážně v soukromí a apartmánových domech.

Jméno dostala obec podle kostela sv. Jiří (Sv. Juraj) z první poloviny 14. stol. Zdejší osídlení je však podstatně starší - již před 2300 léty tu žili Ilyrové. Podle některých pramenů tu měla svůj palác proslulá ilyrská královna Teuta (v okolí jsou pozůstatky ilyrských náhrobních pahorků). První Chorvaté sem přišli v7.stol., ale hlavní příliv uprchlíků nastal až v 15. stol. a dalších stoletích. Nejstarší dochovaná stavba je františkánský, původně benediktinský klášter s kostelem sv.Jiří (Sv.Juraj), mnohokrát přestavovaný. Barokní kostel sv.Antonína (Sv.Ante) pochází ze 17.stol., částečně zachovaná benátská pevnost (Fortica) ze 17.stol. V té době byla proti tureckýnm a pirátským nájezdům opevněna i obec.

V bezprostřední blízkosti obce jsou dvě velmi pěkné pláže, a to na jihu pláž Česminica a na severu Bilina. Ale tím možnosti koupání nekončí - nejmalebnější pláž na jihu je Perna, na severu Mlaska, k níž vede ze Sućuraje cesta (4 km), ale i další vzdálenější, na které se většinou jezdí člunem (bývají velmi málo navštěvované). Hodí se na klidnou dovolenou s prohlídkami ostrova a výlety např. na polostrov Pelješac.