Delfíni v Chorvatsku
Delfín skákavý (Tursiops truncatus) je název delfína, kterého můžete vidět ve vodách chorvatského Jadranu. Domácí mu říkají dupin.
Tento živočich s elegantně tvarovaným tělem je známý pro veřejnost právě svými výskoky na vodní hladinu. Na jadranu není tak obtížné ho vidět. Především při různých lodních výletech nejen na Jadranu (tento druh je rozšířen v celém Středomoří, také v Černém moři, v Atlantiku i Tichém oceánu). Delfín patří mezi mořské savce - kytovce ozubené. Má hydrodynamický tvar těla výborně uzpůsobený pohybu ve vodě. V dospělosti dosahuje v případě, že žije na volném moři, délky 2 - 4 m (tzv. pelagický tip). Jedinci žijící na Jadranu dosahují délek kolem 2 m. Hmotnost se liší podle velikosti od 100 do 500 kg.
Delfín skákavý má v hřbetní části šedomodrou, někdy až černou barvu. Ta směrem k břišní části světlá v různých odstínech až po krémové, nebo bílé břicho. Typická je pro delfína skákavého srpkovitá hřbetní ploutev (u každého jedince má specifický tvar, proto je lze rozlišit). Prsní ploutve jsou menší, u jedinců žijících v Jaderském moři jsou protáhlejšího tvaru. Jako u všech kytovců, i u delfínů skákavých je zajímavá a důležitá ploutev ocasní. Ploutev je ve vodorovné poloze a umožňuje jim regulovat svůj pohyb dolů a nahoru. Tento pohyb je pro ně důležitý především pro lov potravy - mohou ji pronásledovat do velkých hloubek. A tato ploutev také umožňuje vymrštit se nad vodní hladinu.
Potravou pro delfíny jsou ryby, různí měkkýši, někdy i vodní ptáci. Pro lov jsou tito živočichové výborně vybaveni v podobě svého hydrodynamického těla, sonaru ...a inteligence. Delfíni loví nejčastěji v organizovaných skupinách velká hejna ryb vysledovaná právě výborným sonarem. Hejno „obklíčí" a dál jim nic nebrání v hodování. Život delfínů se neobejde bez velké škály zvuků, kterými se dorozumívají při lovu, nebo při „společenském životě". Právě zvuky jsou pro delfína nezbytností, má výborně vyvinutý sluch (voda je výborným vodičem zvuku). Vydávají ultrazvukové signály, ty se odrážejí od „jakékoli překážky" různou intenzitou a tak se delfíni orientují, nebo poznají, kde je kořist. Jako savci dýchají delfíni plícemi a potřebují se každé 4 až 5 minut vynořit a nadýchnout se. Nejdelší ponor delfína bez nového nadechnutí, který byl dosud na Jadranu pozorován, bylo bez pár vteřin 7 minut. Delfín má v tlamě na 100 ostrých, 8 mm dlouhých kuželovitých zubů.
Delfíni jsou na základě výzkumu chování, způsobů komunikace, uspořádání mozku řazeni člověkem k velmi inteligentním tvorům. Pozoruhodný je jejich „ společenský a sociální" život. Vždy jsou přátelští, ve skupině neustále komunikují, spolupracují, pomáhají si navzájem. Velmi zřídka jsou pozorovány agresivní projevy. Delfíni jsou dokonce ochotni spolupracovat s jinými živočišnými druhy. Snaží se jim pomoci v nebezpečí ... dokonce i člověku. Člověk jejich inteligence a „společenské" přizpůsobivosti využívá. Bohužel někdy zneužívá - při válečných operacích na moři. Přesto že tyto „operace" jsou tajné, odhaduje se, že v nich zahynuly tisíce delfínů. Snad právě pro jejich vysoký stupeň inteligence, kterou se blíží člověku ...pánu tvorstva..., se lehce může stát, že budou bezohlednou činností člověka vyhubeni. Že by se člověk bál konkurence?
Samička delfína skákavého je březí 10-12 měsíců a rodí pouze jedno mládě. Porod je věcí celé skupiny. Někteří pomáhají u vlastního porodu, ostatní „hlídají". Krev při porodu může přilákat žraloky, a tak by se mládě i samice staly lehkou obětí. Čerstvě narozené mládě pak společně nadnášejí k hladině, aby se mohlo nadechnout. Mládě matka kojí až 16 měsíců, vždy je s ním v úzkém kontaktu. Dospělosti však delfín dosahuje cca v 10 letech života. Samičky jsou březí 1x za 4-6 let. Přirozený přírustek není tedy tak rychlý. Delfíni se dožívají za příznivých podmínek 40 -50 let.
Co všechno ničí „úsměv" delfína? Jedním slovem ...člověk
- svými činnostmi neúnosně znečišťuje moře a ničí jim životní prostředí
- umělými látkami zamořuje potravinový řetězec, s negativním vlivem na rozmnožovací schopnosti delfínů
- nadměrným lovem snižuje možnosti potravy
- aktivity na moři ruší klidné prostředí, mění obvyklé bezpečné lokality.
Ochrana delfínů skákavých na chorvatském Jadranu
Moře kolem lošinjsko-creského souostroví (Cres a Lošinj) v severním Jadranu bylo dne 6. srpna letošního roku slavnostně vyhlášeno prvním chráněným úsekem moře se zaměřením na intenzivní ochranu zdejší kolonie delfínů skákavých (Tursiops truncatus), chorvatsky dobri dupini. Tito delfíni jsou jediným druhem kytovců, který žije v chorvatských vodách Jadranu. V roce 1999 byla v městečku Veli Lošinj na ostrově Lošinj založena chorvatská nevládní organizace Modrý svět - Ústav pro výzkum a ochranu moře (Plavi svijet - Institut za istraživanje i zaštitu mora, Blue World - Institute of marine Research and Conservation), která se zaměřila na šíření informací o zdejším životním prostředí a jeho ekosystémech; byla zaměřena především na projekty týkající se populace delfínů v této lokalitě. Bylo vypracováno a postupně se realizuje několik velkých projektů k záchraně delfínů, jejichž počet ve zdejší oblasti klesl přes veškeré úsilí za posledních 10 až 15 let o 40 procent. Nyní tedy čítá tato kolonie cca 100 dospělých jedinců, což představuje její kritické ohrožení. Snaha zastavit tento pokles zdejší delfíní populace byl důvodem k vyhlášení jejich rezervace v lošinských a creských vodách pod názvem Lošinjská rezervace delfínů (Lošinjski rezervat za dupine). Rezervace byla uvítána nejen odborníky a širokou veřejností v Chorvatsku, ale má i podporu mezinárodních institucí.
K vyhlášení lošinsko-creské rezervace došlo v tradiční Den delfínů (Dan dupina), který se již po 12 let pravidelně koná v městečku Veli Lošinj. Každoročně se v místním Lošinjském výchovně-vzdělávacím středisku o moři konají různé vzdělávací a výchovně-zábavné akce, které si v průběhu let získaly velkou oblibu veřejnosti.
Ochrana lošinsko-creských vod má velký význam nejen pro populaci delfínů, ale také pro další zdejší mořské organizmy, rovněž ohrožené vyhynutím. Patří k nim především mořské želvy, a to kareta obecná (Caretta caretta), pro niž je zdejší moře letním stanovištěm i vyhledávaným zimovištěm pro mladé i dospělé jedince.
Celková rozloha rezervace je 52.58 km2 - z toho je 52,34 km2 na moři, zbytek na pevnině.
Nás suchozemce tito krásní tvorové vždy zaujmou, když je zahlédneme na hladině v jejich přirozeném prostředí. Na Jadranu to je stále možné. Nejen že můžete delfíny pozorovat, ale můžete přispět i na jejich záchranu. Můžete jednoho z těchto nádherných zvířat „adoptovat" a tak s ním plout v moři stále.
Adoptujte si delfína skákavého
Organizace Modrý svět sídlící v srdci rezervace nabízí možnost přispět částkou 150 - 250 HRKn na projekt ochrany delfínů. Zájemce si může vybrat databáze na fotografiích. Zde je mimo vyobrazení uvedena stručná charakteristika jedince. Podrobné informace získáte na: http://www.plavi-svijet.org/hr/usvojite-dupina/