Pro turistický průmysl na tomto souostroví byl důležitý rok 1893. Tehdy koupil ostrov Brijuni průmyslník z Merana, Paul Kuppelwiesser. S ohledem na ideální polohu ostrovů se rozhodl vybudovat zde luxusní letovisko. Toto se mu podařilo a letovisko prosperovalo až do 1. světové války. Po roce 1947 si Brijuni za své letní sídlo vybral J. B. Tito - významná postava v historii Chorvatska.
Na Mali Brijun se můžete dostat pouze s prohlídkovou výpravou (konají se zhruba třikrát za den). Na Veli Brijun je pohyb trochu volnější, v posledních letech se turistický ruch rozvíjí i zde. Výchozím místem pro cestu do národního parku Brijuni je město Fažana. Lodí připlujete na ostrov Veli Brijun (cca 20 minut plavby). Můžete navštívit safari park, kde lze spatřit cizokrajná zvířata - např. slony, antilopy nebo zebry (tento park byl zřízen v době, kdy Brijuni byly letním sídlem Tita). Za vidění stojí také zbytky byzantské tvrze z 2. století př. n. l. nebo muzeum exponátů dokládající dobu pobytu Tita na ostrovech.
Stejně jako na celém Istrijském poloostrově je i na souostroví Brijuni podnebí mírné s velkým podílem hodin slunečního svitu. Fauna i flora na ostrovech je pestrá, staletí byla doplňována přivezenými druhy. V době Titovy vlády nebyly ostrovy přístupné veřejnosti. Bylo vybudováno několik parků, které jsou ukázkou promyšlené zahradní architektury. Můžete obdivovat na 680 druhů rostlin (mezi jinými cesmíny, libanonské cedry, prastaré porosty olivovníků...), kolem 200 druhů ptáků.
Podle dochovaných archeologických nálezů (kamenné i kovové nástroje) je jasné, že tyto chorvatské ostrovy byly osídleny v dávnověku. Ve 2. století před Kristem se staly součástí Římany ovládaných území na Jadranu. Z tohoto období zde můžeme nalézt zbytky antických vil - letních sídel. Nejzajímavější je ovšem římská vila z 1. století po Kristu v zátoce Verige. Navštívit můžete i baziliku z raně křesťanského období.
