Ostrov Lastovo je dlouhý jen necelých 10 km a široký 5,8 km. Ostrov je vlastně součástí souostroví s celkem 46 ostrovy a ostrůvky. Lastovo je největším ostrovem souostroví. Na východ od Lastova se nachází skupina menších ostrovů zvaná Lastovnjaci (patří zde např. ostrov Petrovac, Kručica, Čestvinica a Štomorina). Západně od Lastova leží ostrovy Prežba, Mrčara, Kopište a vzdálenější Sušac. Kopište vyniká krásnými malými plážemi. Ostrovy Prežba i vzdálenější Mrčara jsou s Lastovem spojeny mostem. Celková populace je okolo 1000 obyvatel, přičemž většina žije právě na ostrově Lastovo.
Krajina ostrova Lastovo je tvořena 46 kopci a 46 vápencovými bloky. Nejvyšším kopcem ostrova je Hum s výškou 417 m a ještě další tři kopce převyšují 400 m – Pleševo Brdo, Gumanca a Mali Hum. Z kopců jsou nádherné výhledy na okolní ostrovy, proto je to také ideální místo pro pěší procházky a túry. Vápenaté svahy ostrova jsou bohaté na jeskyně – nachází se jich zde celkem pět. Největší je Rača, dále jeskyně Puzavica, Pozalica, Grapčeva a Medvidina.
Pobřeží ostrova je převážně prudké a okolní moře je hluboké. Na jižním pobřeží se nachází hluboká zátoka s pláží ve vesnici Skrivena Luka, která je tak chráněna před prudkými větry (burou). Hlavní trajektový přístav se nachází ve vesnici Ulbi.
Původními obyvateli Lastova byly illyrské kmeny. Okolo roku 1000 n. l. srovnali ostrov se zemí Benátčané, zejména kvůli jeho spoluúčasti na pirátství v Jaderském moři. Ve 13. st. se Lastovo připojilo k Dubrovnické republice, se kterou zůstalo svázáno po několik následujících století až do dobytí republiky Francouzi (Napoleonem). Poté spravovalo toto území Rakousko, Itálie a nakonec Jugoslávie, až do dnešní doby, kdy je součástí nezávislého Chorvatska.
V době JSFSR bylo Lastovo stejně jako ostrov Vis pro veřejnost nepřístupné a život na ostrově byl řízen armádou. Dnes je tento nejvzdálenější obydlený ostrov turistům přístupný, je však třeba mít na paměti, že luxus zde rozhodně nenajdete – na ostrově funguje snad jen jediný hotel (hotel Solitude), a to v obci Ulbi. Ten je jen nízké kategorie. Ubytování mohou nabídnout ještě nové rodinné vily nebo zrekonstruované malebné domky na břehu moře.
Pro ostrov Lastovo je typická architektura z 15. a 16. století, najdete zde mnoho malých římsko-katolických kostelů (především ve vesnici Lastovo).
Ostrov je však nyní mezi návštěvníky oblíbený především pro své přírodní krásy – v roce 2006 bylo celé souostroví prohlášeno chorvatskou vládou za chráněnou krajinnou oblast. Navzdory velkým požárům v letech 1971, 1998 a 2003 je dnes Lastovo pokryto z 60 % porostem - většinou duby, borovicemi a další středomořskou vegetací. Daří se zde sokolům i orlům. Podmořský svět je zde nejbohatší v celém Jadranu, najdete zde humry, langusty, chobotnice, murény a spoustu druhů ryb. Zejména vody okolo ostrova Mrčara jsou vyhlášenými lovišti langust. Lastovské souostroví se proto stalo přitažlivé především pro sportovní rybáře, ale také jachtaře, potápěče a vůbec pro milovníky moře. Na ostrově nežijí žádní jedovatí hadi.
Na Lastovu připravují výborná jídla z ryb a plodů moře. S rybími pokrmy chutná nejlépe zdejší výborné víno, zlatožlutá suchá Maraština. V Ulbi je jediný místní "průmyslový" podnik - továrna na zpracování ryb. Lze tu proto běžně spatřit rybářské čluny naložené obrovskými tuňáky, čekajícími na zpracování. Sem se přiváží i spousta dalších ryb, které upoutávají prazvláštním vzhledem a úctyhodnými rozměry.
Ostrov Lastovo je dosažitelný trajektem ze Splitu přes Hvar (město Hvar) a dále před Korčulu (městečko Vela Luka) až do vesnice Ulbi na Lastovu. Od roku 2007 funguje také trajektová linka Dubrovník - ostrov Šipan (Šipanska Luka) – ostrov Mljet (Sobra) - ostrov Mljet (Polaće) – ostrov Korčula (město Korčula) – ostrov Lastovo (Ulbi).
