Vše o ostrově Pag

Zajímavosti o ostrově Pag

Letecké snímky ostrova Pag

Pláže na ostrově Pag

Sport na ostrově Pag

Flora ostrova Pag

Historie ostrova

Kultura na Pagu

Podnebí

Ostrov Pag má velmi mírné podnebí, které je obzvlášť příjemné na jaře a na podzim. V zimě je průměrná teplota vzduchu 7°C, v létě 27°C. Nejvíce naprší v dubnu, září a říjnu, sněhové srážky jsou vzácností. Nad ostrovem se střetává studený a suchý vzduch z Velebitu a vlhký vzduch z širého moře západu. Proto je vlhkost vzduchu během celého roku velmi vyrovnaná, vzduch je obohacen mořskou svěžestí a posilňujícím dechem Velebitu. Léta jsou horká a suchá, v odpoledních hodinách osvěžována větrem mistrálem. Pažské podnebí je tedy mimořádně vhodné pro rehabilitaci nemocných, kteří měli nebo mají jakékoliv potíže s dýchacím ústrojím. Doporučují se procházky podél moře nebo po prostranných ostrovních lukách a kopcovitých  pastvinách nebo polích, obzvlášť během jara a podzimu, ale i v létě, na sklonku dne.

Pažské podnebí je velmi vhodné pro ty, kteří žádají aktivní dovolenou, cyklisty a alpinisty. Mohou zde strávit příjemné chvíle nejen v létě, ale ještě lépe na jaře a na podzim. Pažské klima vyhovuje i soustředění sportovců, běhání, lezení po skalách, jako například lezení v oblasti Ručica v severozápadní části ostrova. Výhody pažského klimatu umožňují pobyt na ostrově během celého roku. Na Pagu je z 365 dní v roce 280 slunečných, což je skoro nejvíce na celém Jadranu.

Správní rozdělení ostrova

Ostrov Pag je administrativně rozdělen na dvě části - mezi dvě župy: Licko-senjskou župou se sídlem v Gospići a Zadarskou župou se sídlem v  Zadaru. Na ostrově jsou čtyři samosprávné jednotky, a to obec Povljana, město Pag, obec Kolan a město Novalja. Hranice mezi Licko-senjskou a  Zadarskou župou vede od města Pag středem Pažského zálivu až do zátoky Zrće v jeho severozápadní části a dále k letovisku Gajac na západním pobřeží ostrova. Vše, co najdeme jižně od této hranice, náleží do Zadarské župy se spádovým městem Zadar (88 km z nejvzdálenějšího místa ostrova), naopak vše na sever od této linie spadá pod Licko-senjskou župu se sídelním městem Senj (85 km ze severu ostrova při použití trajektu Žigljen-Prizna). V Licko-senjské župě je město Novalja s  obcemi  Stara Novalja, Kustići, Zubovići, Metajna, pásmem apartmánové osady Pajac (hranice prochází jejím středem), Varsan, Dudići, Jakišnica, Potočnica, Lun a Tovarnele. K Zadarské župě patří město Pag s obcemi Gorica, Dinjiška, Stara Vasa, Miškovići, Vlašimi, Košljun, Šimuni, Smokvica a obcí Povljana. Funkci místní samosprávy plní jednotlivé opčiny (obce), město Pag (pro Zadarskou župu) a Novalja (pro Licko-senjskou župu).

Obyvatelstvo

Během třicátých let 20. století byly kvůli agrární reformě rozdrobeny velké ostrovní statky, což oslabilo hospodářskou sílu šlechty, která se postupně začala stěhovat do Itálie, Jižní Ameriky a jedna část do Záhřebu, Rijeky a  dalších chorvatských měst. K velkému úbytku obyvatelstva došlo ve dvou vlnách. Nejdříve začátkem 20. století kvůli peronospoře, která zničila ostrovní vinohrady. Dva tisíce Pažanů odešlo do různých zámořských zemí, nejvíce do USA a Austrálie. Druhý velký pokles počtu obyvatel nastal bezprostředně po Druhé světové válce. Během 60. let se zintenzivnil rozvoj cestovního ruchu, což rozproudilo všeobecný hospodářský rozvoj. Pag se začal urbánně šířit mimo staré městské jádro. Vznikly nové předměstské čtvrti Vodice, Blato, Murvica, Varoš, Bošana a Sveta Jelena. V roce 1968 byl zprovozněn hotel „Bellevue“ s 370 lůžky, autokempy, komunikace, kavárny, diskotéky, obchody. Turismus změnil urbánní podobu města Pagu a výrazně ovlivnil život obyvatel. Na přelomu 19. a 20. století žilo v Pagu 4700 obyvatel a  dle sčítání z roku 1991 bylo v Pagu na 1000 mužů 1028 žen. Pažané jsou z  95,4 % Chorvaté, římští katolíci organizovaní v 6 farách - Pag, Gorica, Dinjiška, Vlašići, Povljana a Kolan.

Hospodářství

Obyvatelstvo ostrova Pag se po staletí zabývalo chovem dobytka, zemědělstvím, rybařením a pěstováním a zpracováním oliv, v oblasti města Pag i výrobou soli. Zemědělství a chov zvířat - chov dobytka hrál vždy velice vážnou roli, ale do současnosti se zachovalo jen ovčáctví, které bylo a zůstalo jedním z nejvýznamnějších hospodářských odvětví. Dle údajů z roku 1831 bylo na Pagu 51,9 tisíc ovcí. Průměrný počet ovcí za posledních sto let byl 40 tisíc, což je i současný stav. Chov ovcí je základem pro výrobu pažského sýru, syrovátky, ovčího mléka, vlny a  pažského jehněčího. Chov skotu během posledních desetiletí zcela vymizel, ačkoliv měl v minulosti velký význam. Na počátku 20. století bylo v Pagu 200 koní, v současnosti ani jeden. Osel je symbolem středomořského způsobu života, a tak i života ve městě Pagu. Dle údajů z  roku 1881 se v Pagu chovalo 1152 oslů. Tento počet začal náhle klesat na začátku šedesátých let (v roce 1960 už jen 307 oslů). Do počátku 21. století počet oslů neustále klesal a nakonec toto zvíře, které po celá staletí bylo hlavním místním dopravním prostředkem, na Pagu zcela vymřelo. Drůbežářství bylo významným zdrojem prostředků a potravin, a to především v menších hospodářstvích. Zemědělství mělo na Pagu druhotný význam. Pažané zemědělské výrobky kupovali v Polaně a Gorici. Na ostrově Pag ani nikdy nešlo obdělávat půdu, protože 86 procent rozlohy Pagu tvoří kamenitá krajina. Ze zemědělských ploch je nejvíce ornic, sadů a  vinohradů.

Cestovní ruch je v Pagu nejdůležitější hospodářské odvětví. I když pažský turismus zažil první velký rozmach na začátku šedesátých let 20. století, přesto jeho počátky sahají do minulosti. Již v roce 1929 byl vytištěn první turistický prospekt Pagu, a na začátku 20. století ve Zvonimirově ulici existoval hotel. Na sklonku 19. století v ulici sv. Marije byl zřízen zájezdní hostinec, který vedla rodina Paro. V  současnosti Pag disponuje asi 12 tisíci turistickými lůžky a během letní sezóny v Pagu tráví svou dovolenou u moře v průměru 50 tisíc hostů. Rozvoj turismu napomohl také rozvoji doprovodných hospodářských odvětví, především obchodu a pohostinství.

Gastronomie

Pažské speciality lze najít ve většině ostrovních restaurací. Mimořádnou nabídkou a kvalitou vynikají hotel „Boškinac“ v Novalji a restaurace Šopar-sirena. V Pagu je kvalitní restaurace Na Tale a milovníci ryb a  mořských specialit by měli navštívit restauraci Bodulo. Velmi dobrá nabídka je i v restauraci v jachtařském klubu Šimuni a v konobách (vinných sklípcích) v Kolanu, Pagu a Povljaně. Ostrovní restaurace během léta nabízejí kvalitně připravené čerstvé ryby, mušle, raky a také tradiční ostrovní speciality - jehněčí maso a pažský sýr.

Doprava na ostrov Pag

Když byl v roce 1969 nad úžinou Ljubačka Vata zbudován most, stal se ostrov Pag vlastně poloostrovem. Pažský most dlouhý 340 m spojuje ostrov s pevninou, čili s dálnicí Záhřeb-Split. Proto lze na ostrov bezpečně přejet autem nebo autobusem. Ostrov Pag je současně i významným alternativním směrem z vnitrozemí Chorvatska do Dalmácie a zpět.Na Pag se lze dostat nejen přes most ale i trajektem Žigljen - Prizna. Z  přístavu Žigljen (ležícího na severovýchodě ostrova) do pevninového přístavu Prizna (ležícího jen 13 km severně od Karlobagu) pluje trajekt jen 15 minut. Existuje i pravidelná lodní linka Novalja – Rijeka a pravidelné autobusové spojení Pagu, Novalji, Kolanu a Povljani s  Rijekou, Zadarem, Splitem a Záhřebem. Vzdálenosti ostrova Pagu od jednotlivých větších měst jsou následující:

Hlavní ostrovní komunikace, státní silnice, vede od přístavu Žigljen, dotýká se Novalji, pokračuje přes Kolan a Šimuni do města Pagu a dále vede k obcím Gorica, Dinjiška, Vršići, Stara Vas a Miškovići. Mimo hlavní komunikaci zůstávají Povljana, Vlašiči, Mandre, Tovarnele, Lun, Varsan, Dudići, Kustiči, Zuboviči, Metajna, Košljun, Smokvica a Stara Novalja.

Kde se na Pagu ubytovat

Ubytování pro Vaši dovolenou na ostrově Pag si můžete vybrat na stránce Chorvatsko apartmány 2012.