Národní park Plitvice
Nejznámějším národním parkem v Chorvatsku jsou bezpochyby Plitvická jezera. Tato oblast je od roku 1979 zařazena mezi památky UNESCO.
První zmínka o oblasti pod tímto jménem pochází z roku 1777. Říčka Plitvice, která dala jezerní soustavě jméno, nespojuje žádná jezera, ale spadá vysokým vodopádem z boku do kaňonu pod nejníže položeným jezírkem Novakovića Brod. Jezerní soustava nevznikla v jejím řečišti, ale na blízkých řekách Bijela Rijeka a Crna Rijeka. Teprve po vzájemném spojení se jejich vody spojují s říčkou Plitvicí. Vzniklá řeka nese jméno Korana.
Vznik národního parku Plitvická jezera
Národním parkem Chorvatska pak byla prohlášena oblast 8. 4. 1949. Hlavním úkolem bylo především chránit unikátní kaskádu jezer s převýšením 156 m. Park byl pro veřejnost do roku 1958 zcela uzavřen. Bohužel ani tomuto kouzelnému kusu země se nevyhnuly válečné operace občanské války, a to především v roce 1991. Dnes je park velkou turistickou atrakcí v Chorvatsku, kterou každoročně navštíví cca 200 000 lidí. Celý park je velmi dobře organizován tak, aby byl pro návštěvníky dostupný a bezpečný. Jsou vybudovány chodníčky, můstky, jezdí kyvadlová doprava a parníček na jezeře Kozjak. Projížďka je v ceně vstupenky. Vzhledem k ceně této vstupenky (110 HRKn) a rozsáhlosti parku si na prohlídku parku vyčleňte dostatek času (aspoň 4-5 hodin).
Národní park Plitvická jezera leží v oblasti Lika, v nadmořské výšce 500-640 m. Jedná se o kaskádovitou soustavu 16 jezer propojených kaskádami a vodopády. Plocha parku činí cca 295 km2, z toho cca 2 km2 vodních ploch.
Jezerní soustava Plitvic
Jezerní soustavu obklopují zalesněné kopce masivu Velika Kapela a Plješevice. Soustava se dělí na dvě části: dolní se 4 jezery (Milanovac, Gavanovac, Kaludjerovac, Novakovića Brod) a horní s 12 jezery (Prošćansko jezero, Ciginovac, Okrugljak, Batinovac, Vir, Veliki Jovinovac, Mali Jovinovac, Galovac, Milino jezero, Gradinsko jezero, Veliki Burget, Kozjak).
Soustava leží ve vápencové proláklině. Její tvář se měnila po staletí proměnami travertinových hrází na terasách, erozí travertinových bloků a dalších přírodních vlivů v krajině. Zvláštností jsou bakterie žijící v mechu na terasách, díky nimž narůstají bariery cca 3 cm ročně. Na proměny má také vliv neustálý pohyb a tlak vody. Dolní jezera vznikla propadem stropů podzemních jeskyní a jejich zaplnění vodou.
Proščanské jezero leží v nadmořské výšce 639 m, nejníže položené naopak je Novaković Brod v 503 m. Nejhlubším a největším jezerem je jezero Kozjak (81,5 ha a hloubkou 46 m). Jezerní soustava je spojena vodopády vysokými až 76 m. Za nejkrásnější jsou považovány vodopády Sastavci s výškou 49 m. Voda v jezerech je v létě teplá cca do 24 °C. V zimě pak zamrzá. V dolní části je 20 krasových jeskyní. Návštěvníkům zcela jistě učarují barvy jezer, která v kombinaci s atmosférou místa a překrásnou zelení okolních kopců zanechají nezapomenutelnou vzpomínku.
Flora a fauna Plitvických jezer
O zdejším lesním porostu se má mezi odborníky za to, že patří k nejzachovalejším svého druhu v Chorvatsku a vůbec v Evropě. Vzácná je i zdejší květena. V rámci parku jsou přísně chráněné a nepřístupné lokality endemitů (např. louka s 42 druhy orchidejí a jiná se 16 druhy lilií aj.), rovněž nepřístupné jsou pralesní rezervace. V lesích žijí jak velké šelmy (medvědi, vlci, rysi - údajně jich tu žije nejvíc ze všech chorvatských lokalit), tak i hojnost vysoké a černé zvěře. Jezera jsou bohatá na ryby a raky, ale lov je zakázán.
Turismus na Plitvicích
V současné době není celý park zpřístupněn. Důvodem uzavření některých částí je ochrana a konzervace ekosystému. Je možné si prohlédnout jezera, kolem nichž jsou vybudovány chodníky a jsou zahrnuty do prohlídkových tras. Prohlídka a pohyb po vytyčených trasách jsou bezpečné.
