Jako o prvním Čechovi na Jadranu by se dalo mluvit o králi Karlu IV. Ke své cestě do Itálie využil možnosti cestovat přes Uhersko (průjezd Rakouskem mu nebyl povolen) a dostal se až na území Chorvatska. Navštívil mimo jiné městečko Sinj, kde byl hostem tamějšího knížete, a kontaktoval mnichy - hlaholity. Jejich slovanská liturgie byla důvodem, proč je později pozval do Prahy, do Emauzského kláštera. Někdy se také uvádí jako klášter Na Slovanech.
Češi se objevují v oblasti Slavonie za Rakousko-Uherska, na počátku 18. století. V té době byla oblast u hranic s Bosnou a Hercegovinou součástí tzv. vojenské krajiny, tedy hranice s Osmanskou říší, kam se stěhoval vojenský personál a strážci z celého Rakousko-Uherska. Byla budována zcela nová sídla na zelené louce (nejstarší česká vesnice Ivanovo Selo). Nové přistěhovalce nejvíce podporoval chorvatský šlechtický rod Jankovičů (tehdejší vlastník půdy). Ti pomáhali zúrodňovat půdu a zkulturňovat krajinu. V roce 1930 žilo v Chorvatsku na čtyřicet tisíc Čechů. Postupně se však asimilovali a počet lidí hlásící se k této národnosti klesal až na uvedených cca 10 000.
Češi v Chorvatsku jsou organizovaní, mají svůj vlastenecký svaz, který se stará o udržení české kulturní tradice. Na radiové stanici Daruvar jsou vysílány denně pořady v českém jazyce. Jsou organizovány za podpory státu české školky a školy. Úzce spolupracují i s chorvatskou komunitou Slováků. Češi a Slováci mají i svého jednoho společného zástupce v chorvatském Saboru.
Čechy ovšem najdeme po celém území Chorvatska, a to nejen jako turisty. Spousta lidí se sem přivdalo nebo přiženilo a Chorvatsko je jejich druhou vlastí.
Vyberte si ze široké nabídky apartmánů po celém pobřeží Chorvatska!
