Elafitské ostrovy

Elafiti (Elafitski otoci) jsou skupina ostrovů západně od Dubrovníku. Tvoří ji sedm menších ostrovů, ostrůvků a útesů. Dnes už na nich nežijí jeleni, podle kterých dostali v dávných dobách jméno (jelen = elaphos). Pod tímto jménem je o nich první písemná zmínka z 1. století n. l. Mezi tři největší v tomto souostroví patří Šipan, Lopud, Koločep. Z  menších pak  Daksa, Lokrum, Ruda. Za návštěvu stojí i malé ostrůvky Olipa, Tajan, Crkvine.

Souostroví dělí od pevniny Koločepský průliv a od Dubrovníku pak Velká úžina (Velika vrata).

Z turistického hlediska jsou ostrovy velmi zajímavé pro klienty, kteří nevyhledávají rušná centra, ale přijde jim vhod klidné prostředí s překrásnou přírodou a koupáním na nepřeplněných plážích. Ubytování je zde možné především v soukromí. Na každém ze tří větších ostrovů je jeden hotel. Kempy na ostrovech nenajdete vůbec. Ostrovy mají bohatou středomořskou vegetaci a společně s příjemným klimatem poskytují návštěvníkům příležitost k zajímavým procházkám po kdysi významných ostrovech (v době Dubrovnické republiky byly hojně obydleny a kontrolovala se odtud veškerá námořní doprava). Na svých toulkách můžete vidět architektonické památky z různých období. Zajímavé jsou tzv. torety - obranné věže z období tureckých a arabských nájezdů. Spokojeni budou také milovníci potápění, sportovní rybáři a jachtaři.

Jediné trajektové spojení je z Dubrovníku na ostrov Šipan. Na ostatní ostrovy auta nesmí a jsou spojeny lodní linkou Dubrovník - Koločep - Lopud - Šipan (Sudjuradj, Šipanska luka).

Ostrov Lokrum

Lokrum leží v těsné blízkosti Dubrovníku. Jeho jméno pochází z latinského zrumen = ovoce (na ostrově rostly divoké pomerančovníky). Nejvyšší bod je ve výšce 96 m. Od pevniny je vzdálen cca 700 m. Turisty je navštěvováno především severovýchodní pobřeží,  které  je vhodné na koupání a lze zde přistát lodí (přístav Portoć). Zajímavostí je slané jezírko v jižní části ostrova (tzv. Mrtvé moře hluboké cca 10 m) hojně využívané ke koupání. Ostrov je chráněnou krajinnou oblastí což přináší různá omezení pro turisty. Prohlédnout si můžete také zdejší botanickou zahradu.

Z architektonických zajímavostí stojí za zmínku benediktinský klášter z 11. století v románském slohu s pozdějšími četnými úpravami. Při zemětřesení v r. 1667 byl těžce poškozen, od konce 18. stol. je opuštěn. Na ostrově se dochoval kostelík Navštívení Panny Marie (Navještejna) a kaple svatého Blažeje (Sveti Vlaho), oba z 16. století. Podle pověsti se na Lokrumu zachránil při velké mořské bouři anglický král Richard Lví srdce, když se roku 1191 vracel z křížové výpravy. Na nejvyšším bodě ostrůvku vybudovali Francouzi za napoleonských válek pevnost Fort Royal (v nadmořské výšce 91 m). Ostrůvek Lokrum koupil v polovině 19. století rakouský arcivévoda Maxmilián Habsburský. Pozdější mexický císař, který částečně použil zbytků kláštera k vybudování letního sídla, u něho založil subtropický park (mimo jiné i palmový háj). Většina exotických rostlin pochází z Austrálie a Jižní Ameriky. Později byl ostrov v majetku následníka rakouského trůnu Rudolfa, po roce 1918 krále Alexandra Karadjordjeviće. V současné době zde má sídlo Chorvatská akademie věd a umění, přírodovědecké muzeum a pamětní muzeum dubrovnického vědce - humanisty Rudjera Boškoviće.

Více informací o ostrově Lokrum.

Ostrov Koločep

Můžete také slyšet místní název Kalamota (z řeckého kakos nictos - krásné noci). Na ostrově žije cca 150 stálých obyvatel a má rozlohu cca 2,5 km². Jedná se nejjižněji obydlený ostrůvek v Chorvatsku. Obyvatelé žijí ve dvou obcích chráněných zátokami - Gornje Čelo na východní straně ostrova a Donje Čelo na západě. Donje Čelo je největší osada ostrova, přístaviště pravidelných lodních linek z Dubrovníku a malé letovisko. Leží v chráněné zátoce na severozápadním pobřeží ostrova. V široké zátoce je krásná písčitá pláž, která se táhne obloukem až za hotelový komplex (říká se ji Igalo). Turisté se mohou koupat v zátoce Mošus, jihovýchodně od osady Donje Čelo. K další písčité pláži na ostrově, v osadě Gornje Čelo lze pěšky dojít za 20 min. Koločep má řadu malých odlehlých míst ke koupání. Ostrov má mírné, příjemné podnebí, má chráněnou polohou a bohatou vegetaci, přímořskou i subtropickou. Částečně je i zalesněn. Vzhledem ke svému geologickému složení nemá vodní zdroje. Uprostřed ostrova,  jehož nejvyšší bod je 125 m nad hladinou moře, se rozprostírá úrodné a chráněné krasové pole, kde se daří jižnímu ovoci, zelenině, mandloním, vinné révě a olivovníkům. Stále zůstává významným odvětvím rybolov. Kdysi bývala hlavním odvětvím mořeplavba, stavba lodí a v neposlední řadě lov korálů a jejich opracování. Zdejší lovci korálů byli známi svou dovedností v celém Středomoří. Provozovali své řemeslo od východu až na západ Středozemního moře. Vyhubením korálových kolonií ale skončil i tento způsob obživy.

Ostrov, antická Calaphodia, byl od 11. století součástí Dubrovnické republiky. Po nájezdech arabských pirátů, zejména po největším přepadení pod vedením Ulič-Aliji v r. 1571, byly vybudovány obranné věže na nejdůležitějších strategických místech. Na ostrově je několik starých kostelíků, některé z nich jsou zpustlé; za prohlídku stojí např. kostel sv.Trojice (Sveto Trojstvo), do jehož zdi je vsazen vzácný starochorvatský pletencový ornament, dále v zátoce Raci kostel sv. Antonína Paduánského (Sveti Antun Padovanski) z 11. až 12. stol. Jsou to hodnotné ukázky starochorvatské architektury.

Ostrov je dlouhodobým oblíbeným místem pro odpočinek obyvatel Dubrovníku. Ubytování je možné v hotelu Villas Koločep a v soukromí ve všech místech na ostrově. Krásné koupání je v zátokách Čelo, Sapluni, Porat a dalších. Na ostrově nejezdí auta, doprava je možná lodní linkou z Dubrovníku.

K vidění jsou zde např.:

• kostel  sv. Antonína Paduánského (Antun Padovanski) z 11. až 12. století v zátoce Raci
• Gornje Čelo - fragmenty římských plastik a středověké chorvatské pletencové ornamentiky zazděné do zdí místního kostela
• lodní výlety na okolní ostrovy

Ostrov Lopud

Na tomto ostrově žije cca 350 stalých obyvatel a jeho rozloha je 4,6 km². Od pevniny je Lopud oddělen Koločepským průlivem (Koločepski kanal). Od ostrova Koločep Koločepskou úžinou (Koločepska vrata), od Šipanu Šipanskou úžinou (Šipanska vrata). Při jeho severozápadní straně je útes Sveti Mihajlo, na jihovýchodě jsou ostrůvky Skupio. Nejvyšší bod na ostrově dosahuje výšky 216 m. Středem ostrova se táhne úrodné vápencová pole, slunné a chráněné, kde se pěstuje vinná réva, olivovníky a jižní ovoce. Na severozápadě je velký Lopudský záliv (Lopudski zaljev), při kterém leží Lopud, jediná obec na ostrově. Zde je i přístav. Druhý velký záliv je Šunj na jihovýchodě ostrova.

Ostrov Lopud má  příznivé klimatické podmínky a vysokou insolaci (2584 hodin slunečního svitu za rok). Má vlastní zdroje vody. Díky těmto podmínkám je zde nádherná středomořská vegetace; daří se tu i dovezeným subtropickým rostlinám (palmám, citrusům a dalším). Zdejší olivovníky dávají podle odborníků spolu s olivovníky na Šipanu nejkvalitnější olej.

Někdejší řecká osada se nazývala Delaphodia. Římané, kteří ostrov ovládli ve 2. století př. n. l. jej pojmenovali Lafota. Od 11. století byla historie ostrova spojena s Dubrovnickou republikou, jejíž součástí byl až do zániku republiky začátkem 19. století. Dubrovník ovlivnil jak historický vývoj Lopudu, tak i jeho architekturu a hospodářství. Nejstarší památky na ostrově jsou zříceniny několika středověkých kostelíků na různých místech ostrova: kostelíku sv.Petra, sv. Mikuláše, sv. Eliáše, sv. Jana. Osud Lopudu byl úzce spjat s Dubrovníkem i tím, že veškerou zdejší architektonickou nádheru a umělecké bohatství zničilo v pár minutách stejně jako v Dubrovníku osudové zemětřesení v r. 1667, které zejména město Lopud téměř srovnalo se zemí. Na rozdíl od Dubrovníku zdevastované město svou slávu už neobnovilo. Nebyla příznivá ani celková ekonomická situace: těžiště světového obchodu se stále výrazněji přesouvalo ze Středomoří na břehy Atlantského oceánu, a tak Lopud zůstal v troskách. Někdejší rozkvět Lopudu byl spojen s mořeplavbou a s postavami věhlasných mořeplavců, kteří pocházeli z Lopudu. Mezi nejvýznamnější patřil M. Pracat, který své obrovské jmění odkázal Dubrovnické republice, dále pak majitel lodí a válečník jménem Vice Bune, který Španělům vybojoval se svou flotilou nejedno vítězství.

Ostrov Lopud si začátkem 20. století začal získávat oblibu návštěvníků Jadranu. Zejména období mezi oběma světovými válkami přineslo ostrovu velkou návštěvnost, mj. z Československé republiky. Tehdy tu již byly dva hotely a několik penzionů. Lopud byl oblíbeným místem českého básníka, spisovatele a politika Viktora Dyka; ten se v r. 1931 v zátoce Šunj při koupání v důsledku selhání srdce utopil. Při cestě z města Lopudu do zátoky Šunj (30 minut) mu byl vybudován pomník, který není v současné době v dobrém stavu. Již delší dobu se připravuje jeho obnova. Kromě pláže v zátoce Šunj, která je pokládána za jednu z nejkrásnějších na jižním Jadranu (jemný písek, pozvolovný vstup do moře), jsou další písčité pláže v Lopudské zátoce.

Pro ostrov jsou příznačné kamenné domy, obklopené většinou zahradami s palmami, pomerančovníky a dalším subtropickým rostlinstvem, trosky někdejších výstavných domů, letohrádků a klášterů. Velmi příjemné jsou procházky po ostrově, např. po odbočce od Dykovy cesty k mariánskému kostelíku Gospa Šunjska nad zátokou Šunj. Kostelík, přestavěný v 17. století, vyniká bohatým vnitřním vybavením - obrazy, plastiky, vyřezávaný mobiliář aj.

Válka v 90. letech a následující násilné přerušení příznivého trendu ve vývoji cestovního ruchu na Jadranu narušilo i další rozvoj Lopudu jako letoviska. V současné době nabízejí služby pouze dva hotely v obnovených historických budovách na nábřeží (Villa Vilina, Glavović). Hotel Lafodia je kvůli rekonstrukci mimo provoz (2009) a devastovaný hotel Grand na ni již dlouhá léta čeká. Možnost ubytování je i v soukromí. Ostrov Lopud má lodní spojení s Dubrovníkem. Turisté jej často navštěvují k jednodenním výletům. Lopud je ostrov bez automobilového provozu (trajekty sem nejezdí), stejně jako sousední Koločep.

Jediná obec na ostrově Lopud (350 obyvatel), přístav, letovisko a oblíbený výletní cíl eží v široké Lopudské zátoce (Uvala Lopud) na západním pobřeží ostrova. Zátoka je současně vyhledávanou pláží. Lopud vyniká bohatou vegetací (palmy, agave ap.), příjemným mírným podnebím a vysokou insolací. Díky historickému spojení s Dubrovnickou republikou, k níž celý ostrov Lopud patřil, nabyl podobnou architektonickou tvářnost jako Dubrovník což zvyšuje jeho přitažlivost a malebnost. Nad přístavem stojí františkánský klášter z 15. století, od 19. století je opuštěný. Klášterní mariánský kostel Gospa od Špilice (15. - 16. století) má mnohé cenné obrazy. Z někdejších honosných lopudských paláců a letohrádků (většinou si je vzhledem k příznivému lopudskému klimatu stavěla dubrovnická šlechta) je obnoven pouze jediný, a to rodiny Djordjić-Mayneriů na nábřeží, s krásným parkem. Z ostatních paláců, včetně Knížecího mnoho nezbylo. Patrné jsou i pozůstatky  pevnosti na poloostrově při vjezdu do přístavu, která v dobách slávy hlídala a chránila město. Ve velmi dobrém stavu je naopak obnovený kostel. Sv. Trojice (Sveto Trojstvo) ze 16.-17. století, který stojí před vjezdem do přístavu.

V Lopudské zátoce jsou písčité i oblázkové pláže - přímo v centru městečka, u hotelu Grand a u hotelu Lafodia. Nejproslulejší a nejnavštěvovanější je pláž v zátoce Šunj na jihovýchodním pobřeží ostrova.  Pěšky cca 30 min. po cestě z betonových panelů (z nábřeží se odbočuje u hotelu Grand) vedoucí částečně lesem, případně dojet elektrickým vláčkem (v sezóně). Krásná pláž z jemného písku má  pozvolný vstup do moře, ideální pro děti. Na pláži je možnost občerstvení, půjčovna lehátek, slunečníků, šlapadel. Návštěvníky okouzlí nejen místní příroda, ale i možnosti sportovního vyžití, výborné podmínky pro sportovní potápění a podmořský rybolov.

Ostrov Šipan

Šipan je největší z tohoto souostroví. Má 500 stálých obyvatel a rozlohu cca 16 km². Od pevniny ho dělí Koločepský průliv (Koločepski kanal), od Lopudu Lopudská úžina (Lopudska vrata). Největší obce jsou na pobřeží ( Šipanska Luka, Sudjuradj), které jsou také nejvíce navštěvovány turisty. Do obou jmenovaných obcí je lodní spojení z Dubrovníku. Jako jediný z ostrovů má i trajektové spojení a mohou zde jezdit auta. Obě hlavní vesnice jsou spojené asfaltovou silničkou. Vnitrozemské obce (Fraiga,Odak a další) nejsou tak pro turisty přitažlivé. Jeho klima je velmi příznivé a společně s bohatou florou a architektonickými památkami (mnohdy bohužel ve velmi špatném stavu) vytváří neopakovatelnou atmosféru ostrova.

První písemné zprávy pochází ze 14. století ve spojitosti s Dubrovnickou republikou. Ovšem jako na celém území i zde můžeme vidět architektonické památky z dob daleko vzdálenějších, např. římské venkovské usedlosti v Šipanské Luce. Ve vnitrozemí je několik kostelů, které stojí za pozornost, a to: v osadě Šilovo Selo kostelík sv. Jana (Sveti Ivan) z 11. století (s freskami), rozšířený v 15. století. Na kopci Velji vrh jsou zříceniny kostela sv. Petra (Sveti Petar) z 11. století. Součástí někdejšího benediktinského opatství v osadě Pakljena je předrománský kostelík sv. Michala (Sveti Mihovil) z 11 století, románsko-gotický dům, gotická věž a renesanční kostel sv. Ducha (Sveti Duh) ze 16. stol. V 15. a 16. století vyrostla na Šipanu mnohá letní sídla dubrovnické šlechty. Mezi Šipanskou Lukou a obcí Sudjuradj zůstaly z honosné letní rezidence dubrovnických arcibiskupů zvané Biskupija jen zříceniny. Jedním z těch, kdo tu jako dubrovnický arcibiskup trávil letní dny, byl v 16. století významný italský humanista, přítel Michelangelův, Lodovico Beccadelli. Ten zde kolem sebe shromáždil společnost vynikajících duchů své doby. V osadě Renatovo jsou zříceniny letohrádku, ve kterém pravděpodobně žil v 15. stol. po určitou dobu neapolský král Renato z Anjou, jak o tom svědčí erb s nápisem "Renatus rex iustus". Nejvýznamnější památky ostrova jsou soustředěny v hlavních přímořských obcích. V obci Sudjuradj byla v roce 2003 dokončena rekonstrukce zchátralého rozsáhlého komplexu renesanční letní rezidence rodiny Stjepović-Skočibuhů, která dnes upoutá každého návštěvníka. Současní majitelé obnovili na vlastní náklady zchátralý a místy i pobořený rozsáhlý komplex renesanční letní rezidence jedné z bohatých dubrovnických rodin 16. století. Stavebníci zámku, otec a syn Stjepović-Skočibuhové, byli neurozeného původu, což byl v tehdejším Dubrovníku velký handicap, ale vlastními silami se vypracovali mezi podnikatelskou špičku Dubrovníka jako bohatá rodina rejdařů, bankéřů a obchodníků. A kromě toho oba vynikali estetickým cítěním, byli stavebníky několika dalších významných objektů a mecenáši umění. Opevněný komplex v obci Sudjuradj tvoří vlastní zámecký palác s přilehlými hospodářskými staveními (první polovina 16. století) a s dodatečně přistavěnou opevněnou věží (toretou) jako útočiště okolního obyvatelstva při loupežných nájezdech pirátů hradební zdí a rozlehlou zahradou (druhá polovina 16. století). Při obnově, která probíhala za součinnosti památkářů, byla provedena rekonstrukce exteriérů i interiérů, obnovou do původní podoby prošla i zahrada. O míře její devastace svědčí i to, že o mnoha zdobných prvcích v zahradě (plastikách, sloupech ap.) se vůbec nevědělo. Dnes si mohou návštěvníci prohlédnout celý areál: reprezentační sály zámku, nově vysvěcenou kapli, černou kuchyň s původní pecí na chléb, ale i zahradu, která je jednou z dominant komplexu. Stará lisovna oleje slouží dnes jako zajímavé gastronomické zařízení, kde se podávají místní speciality (Sudjuradj je znám bohatstvím ryb a plodů moře, hlavně langust). Organizovaná prohlídka trvá 40 minut.

Ostrov je výborným místem pro odpočinek nejen pro obyvatele Dubrovníku, ale pro všechny, kteří vyhledávají klidnou dovolenou v překrásné přírodní scenerii. Výborné podmínky jsou zde pro vodní sporty, sportovní rybaření (lov langust), potápění. Celé souostroví je oblíbené také jachtaři. Ubytování je možné v kvalitních soukromých kapacitách a hotelu v Šipanske Luce.

Odkud na Elafitské ostrovy

Souostroví Elafiti můžete navštívit např. během pobytu v Gradacu nebo při okružní plavbě lodí na trase 5 - Jižní Dalmácie a při plavbě lodí na trase 2 - Střední a Jižní Dalmácie.