Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.      

Karneval Rijeka

Období karnevalu začíná po Třech králích a končí Popeleční středou. Někteří Chorvaté, zejména obyvatelé Rijeky, považují karneval za „páté roční období“. Jeho hlavním principem je vyhnat zimu a vše zlé a připravit podmínky pro nově přicházející plodné jarní období. Samozřejmě za doprovodu hudby, zábavy a typického maskování.

Tradice karnevalových oslav v chorvatském přímoří

Nejsilněji se uchoval zvyk karnevalových oslav v chorvatském přímoří a v oblasti Kvarneru. Odtud také pochází zvončaři – tradiční chorvatské karnevalové masky. A právě v přímořské Rijece každoročně probíhají velkolepé karnevalové slavnosti, které přitahují návštěvy nejen chorvatských, ale i zahraničních turistů. 

Zatímco ve městech se počátek karnevalu vyhlašuje symbolickým předáním klíče od brány města vůdci masek, na vesnicích má začátek karnevalu jinou tradici. Na vysoký sloup se zavěsí loutka ze slámy – tzv. Pust. Na konci karnevalu se pak Pust odsoudí za všechno špatné, co se obci v minulém roce přihodilo. Po odsouzení se loutka slavnostně zapálí, aby zlo opustilo vesnici.

Původ slova karneval

Existují dvě teorie, jak slovo karneval vzniklo. Podle jedné z nich pochází slovo karneval z italského výrazu „carne vale“, což znamená opuštění masa neboli masopust. Souvisí tedy s půstem, jenž následuje po období karnevalu.

Druhá teorie se přiklání k názoru, že slovo karneval vzniklo odvozením z názvu lodě „Carrus navalis“, která ve střední Evropě převážela loutky.

Historie karnevalového maskování

Karnevalové maskování má své kořeny až ve starověkém Řecku, kde se konaly oslavy tzv. Saturnálie na počest boha Dionýsa, boha vína a nevázaného veselí. Staří Římané pak tento zvyk převzali a pokračovali v těchto slavnostech, nazývaných v Římě bakchanálie, na oslavu svého boha Bakcha. Princip oslav tkvěl právě v maskování nebo přesněji ve výměně sociálního postavení, kdy si otroci měnili role s pány a mohli tedy být alespoň na okamžik někým jiným než ve skutečnosti.

Současná podoba karnevalu pochází však nejspíš ze středověku. I když si během karnevalu mohl každý vyzkoušet jakoukoli roli a hrát si na kohokoli, nebylo dovoleno zneužívat karneval k urážkám či napadání ostatních občanů. Za takovéto chování hrozily přísné tresty v podobě vysokých pokut, vězení či dokonce amputace ruky. Tradici pálení slámové loutky převzali Chorvaté ze západoevropských karnevalů.

V Jugoslávii byl po druhé světové válce karneval zakázán. Důvodem byly obavy, že by mohly být karnevalové oslavy zneužity k politické satiře a výsměchu vlasti. Postupně se ale tradice karnevalu začala obnovovat na vesnicích a na okraji měst v chorvatském přímoří. První karneval v bývalé Jugoslávii se konal v Rijece v roce 1982 za účasti 220 maskovaných osob. 

Karnevalové slavnosti v Rijece

Největší chorvatské karnevalové oslavy se každoročně konají v Rijece. Karnevalové období tu začíná na svátek sv. Antona, který připadá na 17. ledna. Slavnosti začínají v tento den vyvěšením karnevalové vlajky. 

Vrcholem karnevalových oslav v Rijece je mezinárodní karnevalový průvod. Průvodu se v roce 2018 účastnilo 10 000 maskovaných účastníků z různých zemí světa se 73 alegorickými vozy. Během krátké chvíle se v ulicích Rijeky odehrají staletí. Návštěvníci jsou svědky pradávné migrace dinosaurů. Za nedlouho projde kolem pobaveného davu egyptská královna s armádou a v zápětí středověcí šlechtici a rytíři. Diváky však jistě pobaví i čínští draci a různá další zvířata. Bohatě zdobené alegorické vozy svědčí o důkladné celoroční přípravě na tuto slavnost.

Rijecký karneval končí tradičním odsouzením a upálením slaměné loutky Pusta a vrácením klíče od brány města rijeckému starostovi. 

O mezinárodním významu a popularitě rijeckého karnevalu svědčí i mnohá ocenění. Rijecký  karneval byl zahrnut do seznamu 500 nejdůležitějších událostí v Evropě. Podle novin Sunday Times byl prohlášen jedním z nejexotičtějších událostí na světě a turistické sdružení města Rijeka za něj získalo v roce 2009 ocenění „Zlaté turistické srdce“.

Bez zvončarů se chorvatský karneval neobejde

Na chorvatském karnevalu nesmí chybět tradiční masky tzv. zvončarů. Název získaly tyto mužské postavy od zvonů, které nosí přivázány kolem pasu a které svou chůzí rozeznívají. Oblečení vychází z úzkého spojení pastýřů s přírodou, proto je ovčí kůže nedílnou součástí masky zvončarů.

Ačkoli existuje v chorvatském přímoří vícero druhů zvončarů, všechny spojuje stejné základní oblečení. Tím jsou bílé kalhoty a námořnické triko s modrobílými pruhy. Samozřejmě nesmí chybět ani ovčí kůže a především zvony. Představíme si dva typy zvončarů – Žejanské a Halubajské zvončary, kteří jsou zapsáni na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCA.

Barevní poslové jara – Žejanští zvončaři

Tento typ zvončarů pochází z vnitrozemské obce Žejana, asi 20 kilometrů severozápadně od Opatije. Žejanští zvončaři se mohou pochlubit nejbarevnějším kostýmem ze všech druhů zvončarů. Na hlavě nosí klobouk, na jehož vrcholu mají barevný papírový kruh připomínající rozkvetlou jarní květinu. Z klobouku padá jako vodopád nespočet pestrobarevných papírových pásků až k zemi. Pod páskami mají ovčí rouno a kolem pasu nosí většinou tři menší zvony. Žejanští zvončaři chodí zpravidla v menší skupině o dvou až deseti členech. Jejich úkolem je přivolat jaro a plodnost.

Strašidelní obránci vesnic - Halubajští zvončaři

Tito zvončaři pochází z oblasti Halubje, což jsou vesnice na okraji Rijeky. Halubajští zvončaři mají také svůj nezaměnitelný kostým. I oni mají přes záda přehozeno ovčí rouno. Na rozdíl od ostatních zvončarů nosí Halubajští pouze jeden velký zvon o objemu kolem 9 litrů. Poznávacím znamením Halubajských zvončarů je velká maska připomínající hlavu strašidelného zvířete. Masky jsou opravdu rozměrné a běžně váží od 8 do 12 kilogramů. Důležité je, aby záhadný tvor působil co nejděsivěji. Jeho posláním je zahnat veškeré zlo, které by po sobě mohla zima zanechat. Každá maska má proto velké zuby, vyplazený jazyk a strašidelné rohy.  V ruce nosí dřevěnou palici. Podle legendy si vesničané stvořili Halubajské zvončary, aby ubránili vesnici. Pastýři na kopcích se oblékli do ovčího rouna a rohatých masek. Do rukou vzali sekery, hlasitě křičeli a zvonili. Takovýto hluk měl vzbudit dojem velkého počtu bojovných mystických stvoření a zastrašit Tatary, Turky a jiné armády, které by vesničany ohrožovaly. Z tohoto důvodu chodí Halubajští zvončaři ve velkých skupinách o 30 mužích. Každoročně je vystoupení Halubajských zvončarů nedílnou součástí karnevalových oslav v Rijece.

Odkud na Karneval Rijeka

Výlet na Karneval Rijeka doporučujeme podniknout, pokud trávíte dovolenou v Bašce, Punatu, Vrbniku nebo Njivicích  na ostrově Krk. Vaše ubytování na Krku si můžete vybrat na stránce Ubytování Krk.

Karneval Rijeka, Chorvatsko
  • Karneval Rijeka, Chorvatsko
  • Karneval Rijeka, Chorvatsko
  • Karneval Rijeka, Chorvatsko