Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.      

Chorvatsko jako součást Jugoslávie

Po první světové válce získává Itálie jako jedna z vítězných mocností v dané oblasti rozhodující vliv. Aby se předešlo italskému zisku dalších území, vzniká ukvapeně nový stát. V roce 1918 se stává větší část dnešního Chorvatska součástí mnohonárodnostního státu Království Srbů, Charvátů a Slovinců /Kraljevina SHS/.

Srbská buržoazie však na sebe soustředila rozhodující moc, což vyvolávalo stálé náboženské a národnostní spory. Vnitropolitická krize se vyostřovala vzhledem k nespokojenosti široké veřejnosti. V září 1919 využil dané situace italský spisovatel Gabriele D´Annuzio. Se skupinou dalších osob obsadil Rijeku, kde vládl až do roku 1921. Itálie již předtím získala Istrii a po odstranění diktátora i Rijeku. Po převratu roku 1929 dochází k přejmenování Kraljeviny SHS na Království Jugoslávie, kde byla nastolena vojensko-monarchistická diktatura. Stát se ve své zahraniční politice orientoval na Francii a Československo.

Později byla uzavřena Malá dohoda, vojensko-politický pakt s Československem a Rumunskem. Na základě této smlouvy mělo Československo na území Království Jugoslávie rozmístněna vojska včetně vlastního námořnictva. Mussoliniho italský fašismus a německý nacismus doléhají na nestabilní stát Království Jugoslávie. Za podpory německé tajné služby v roce 1934 provedli chorvatští nacionalisté v Marseille atentát na krále Alexandra. Království přebírá jeho syn Petr II., který je nucen se v roce 1940 sblížit s fašistickými státy a následně se připojit k vojensko-politickému bloku OSE. Proněmecké vedení však bylo vzápětí svrženo. Nově vzniklá vláda byla utvořena ze všech politických stran kromě fašisticky orientovaných, ale neměla dlouhého trvání. 6. 4. 1941 obsadilo zemi německé a italské vojsko. Z vůle Německa byl v roce 1941 vytvořen loutkový Nezávislý stát Chorvatů. V letech 1941 až 1945 se uskutečňovala ustašovská genocida na obyvatelstvu. Proti okupaci vznikl silný odpor. V některých částech vypuklo ozbrojené povstání, které přešlo k partyzánskému boji. Nejvýznamnější postavou se stal Chorvat Josip Broz zvaný Tito, který organizoval partyzánské hnutí a byl též jediným vrchním velitelem, který se zúčastnil přímo i bojových operací.

V roku 1945 vzniká Svazová republika Chorvatsko, později s přídavkem socialistická, která byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie /SFRJ/. Prvním předsedou vlády se stal J. B. Tito. V roce 1947 dohodami přechází Istrie k Chorvatsku. Když maršál Tito r. 1948 odmítl totalitní praktiky Sovětského svazu a diktát Stalina, Jugoslávie se zařadila do hnutí neangažovaných zemí. SFRJ zaváděla nový ekonomický systém založený na samosprávě. Volené dělnické rady se podílely na rozhodování při řízení podniků a delegovaní občané měli zastupovat zájmy obyvatel. Skutečnost však ale byla jiná, šlo jen o formální řízení na všech úrovních. Za vlády J. B. Tita docházelo v Jugoslávii k mnohým chybám, často byli jeho odpůrci, rivalové a opoziční představitelé trestáni vězením a izolací. Po Titově smrti r. 1980 se začaly objevovat rozpory v mnohonárodnostním státě. Srby ovládané politbyro dosazovalo do vysokých politických i hospodářských funkcí převážně občany srbské národnosti, kteří opět zvýhodňovali své blízké. Srbové tak získali vliv a i osobní profit na turistickém ruchu a na dalších výnosných odvětvích. Jiné národnosti však měly obtížný přístup k výhodným úvěrům, exportu nebo lukrativním zakázkám. Jadranské pobřeží se stalo výnosným artiklem, kam na sezónní práce jezdili pracovníci ze všech jugoslávských republik, kde zajišťovali potřebné služby. Zisk ale plynul do Bělehradu. Průmyslově nejrozvinutější Chorvatsko, s největším příjmem z cestovního ruchu, se nechtělo smířit se situací, že hlavní finanční zdroje jsou v Bělehradě neúměrně přerozdělovány do jiných republik. Řešením z této situace bylo vystoupení Chorvatska z federativního svazku Jugoslávie.

Dovolená v Chorvatsku

Pojeďte na dovolenou do překrásných chorvatských letovisek:

Mandre, ostrov Pag Mala Duba Lopar, ostrov Rab Novigrad, Istrie
Mandre, ostrov Pag Mala Duba Lopar, ostrov Rab Novigrad, Istrie
Tučepi Bol Baška, ostrov Krk Podstrana
Tučepi Bol, ostrov Brač Baška, ostrov Krk Podstrana

  

Další možnosti ubytování nabízíme na stránkách Ubytování ChorvatskoApartmány Chorvatsko a Penziony Chorvatsko.