Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.      

Velikonoce v Chorvatsku

Chorvatsko je katolicky založenou zemí a Velikonoce patří k nejdůležitějším náboženským svátkům v roce. Také v Chorvatsku jsou Velikonoce spojeny s půstem, návštěvou kostelů, mnohaletými tradicemi a nakonec i dobrým jídlem.

Velikonoce v Chorvatsku

Velikonoční půst – Popelnice a Korizma

Čtyřicet dnů před Velikonocemi přichází den Popelnice, jímž končí období karnevalů, které měly za úkol vyhnat poslední zbytky tmavé zimy. Popelnicí nastupuje období Korizma – čas odříkání a půstu. Půst se týká především masa, alkoholu, kouření, nebo třeba i sledování televizních pořadů. Každý věřící si vybere aspoň jednu věc, bez které by se měl v této době obejít, a tím projevuje pokoru a obětavost před Bohem a zároveň testuje sílu své vůle.

Květná neděle – Cvjetnica

Týden před Velikonocemi je Květná neděle, zvaná Cvjetnica. Do kostela se nosí olivová nebo palmová větvička na svěcení. Olivová proto, že představuje čistotu a dlouhověkost, palmová kvůli tomu, že na Cvjetnicu přijel Ježíš na oslíkovi do Jeruzaléma a lidé před něj dávali palmové listy. Větvička se pak nosí domů a dává se na nějaké hezké místo, aby rodině a hostům přinášela mír a blahobyt.

Na Istrii je zvyk jeden list požehnané olivové větvičky sníst – to proto, aby se dlouho žilo. Jestliže lidé v chladném vnitrozemí Chorvatska neseženou větvičku z olivy, světí se první jarní květiny. Dívky se koupají ve fialkách.

Veliký čtvrtek na Hvaru

Na ostrově Hvar se na Veliký čtvrtek, v den Poslední večeře, vydávají zhruba 2000 věřících z šesti vesnic či měst na 22 km dlouhé procesí. Každá vesnice má své procesí a ta by se cestou neměla potkat. Jeden z věřících, s dobrým jménem a velkou silou, po celou dobu pochodu nese 18 kg těžký křiž. Nosič kříže z městečka Jelsa musí posledních 100 metrů dokonce doběhnout. Během cesty věřící zpívají. Procesí končí kolem 6. hodiny ráno. Cesty od kostela ke kostelu osvětlují olejové lampy a svíčky na oknech. Ve všech šesti vesnicích je celý druhý den až do večera ticho, všichni spí po náročné noci. Tato událost stará pět století je zapsaná do seznamu nemateriálních dědictví UNESCO.

Žudije – hlídání Ježíšova hrobu

Další zvláštní velikonoční zvyk Dalmácie se nazývá Žudije a je starý asi 150 let. Žudije je dvanáct mladých mužů převlečených za římské vojáky vedené Judou, kteří na Veliký čtvrtek přicházející před oltář. Mají za úkol hlídat oltář do Veliké soboty. Hlídání oltáře představuje stráž u Ježíšova hrobu - před oltářem stojí simulovaný hrob Ježíše. Žudije se v hlídání střídají jako v opravdové armádě. Na mši začínající o půlnoci na Velikou sobotu se v jednom okamžiku vypne světlo, Ježíšův hrob začne svítit a Žudije ze strachu padnou na zem. Poté vstanou a utíkají před zmrtvýchvstalým Kristem.

Velikonoční festival Žudija

Od roku 2001 se organizuje Festival Žudija. Festival vznikl v městečku Vodice a až do roku 2006 se konal jen tam. Potom však bylo rozhodnuto, že se bude každý rok organizovat v jiném dalmatském městě. Roku 2014 proběhl festival Žudija v městečku Vrlice, kde pramení řeka Česka, jeden z přítoků řeky Cetiny.

Vysoké ohně ve vnitrozemí Chorvatska

Zatímco se pobřeží zabývá Ježíšovým utrpením, ve vnitrozemí Chorvatska se spíše oslavuje Ježíšovo zmrtvýchvstání. Chystají se vysoké ohně „krijesova“, které se zapálí ráno na Velikonoce. Nejvyšší „krijes“ se zapaluje ve vesnici Popovac Kalnički u města Kalnik Jen. Jeho příprava trvá několik týdnů. Poskládané dřevo před zapálením dosáhne i 20 metrů. Spodní část dřevěné věže je naplněna slámou. Pálení „krijesu“ vždy přiláká hodně diváků. Ten ve vesnici Popovac Kalnički se již stal opravdovou turistickou atrakcí.

Pisanica – barevné vajíčko

Další veselý velikonoční zvyk je barvení vajec. Barevnému velikonočnímu vajíčku se v Chorvatsku říká „pisanica“. Vajíčka, symbol nového života, se barví v celém Chorvatsku. Říká se, že nejhezčí jsou v okolí Dubrovníku. Tradičně se barvilo cibulí a červenou řepou do červena, kapustou zase do modra. Vosk se používal pro vytváření ozdob a kreseb. V dnešní době, kdy už nadšení pro umělé barvy klesá, se lidé znovu vracejí k přírodním technikám barvení vajíček.

Nejhezčí pisanica je vyhrazená pro lásku a dává se s větou „toto vajíčko pro polibek dávám“. Méně hezké vajíčko se může využít ve hře „tuckanje“, která spočívá v tom, že se ťukne vajíčko o vajíčko, dokud jedno z nich nepraskne. Prasklé vajíčko ze hry vypadává, to celé může ve hře pokračovat dál.

Velikonoční jídlo

Ráno na Velikonoce je v kostele dlouhá fronta. Na mši každý přinese košík s jídlem. Na konci mše se jídlo světí. Teprve po svěcení se může jíst. Na slavnostním stole je spousta první jarní zeleniny – ředkvičky, mladá cibule a mrkev, dále šunka a samozřejmě vajíčka. Nechybí ani tradiční sladký kulatý chléb „pogača“ – jak se mu říká ve vnitrozemí, nebo „pinca“ – jak se mu říká na pobřeží. Ze stejného těsta se může udělat i copánek. Pogača může byt i slaná, plněná sýrem.

Počasí na Velikonoce

Na Velikonoce si všichni přejí sluníčko. V mnohých chorvatských městech se na Velikonoce organizují oslavy, řemeslné trhy a tradiční tance v krojích. Na ty, kteří mají raději ticho a klid, už čekají sluncem vyhřáté oblázky na zatím liduprázdných plážích.

Dovolená v Chorvatsku

Pojeďte na dovolenou do překrásných chorvatských letovisek:

Rovinj, Istrie Vodice Zaostrog Gradac
Rovinj, Istrie Vodice Zaostrog Gradac
Tučepi Brela Pula, Istrie Podgora
Tučepi Brela Pula - Banjole, Istrie Podgora

  

Další možnosti ubytování nabízíme na stránkách Ubytování ChorvatskoApartmány ChorvatskoHotely Chorvatsko a Penziony Chorvatsko.