Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.      

Zagreb (Záhřeb) – hlavní město Chorvatska

ZagrebZagreb (česky Záhřeb), hlavní město Chorvatska, město s bouřlivou historií, je ekonomickým, politickým a kulturním centrem této země. Geografické umístění Zagrebu jej definuje jako západ Východní Evropy a zároveň východ Západní Evropy. Žije v něm na milión obyvatel – tedy téměř čtvrtina veškerého obyvatelstva země. Francouzští novináři Stéphanie Pichon a Pierre Tellier, kteří navštívili Zagreb v roce 2012, jeho dynamiku a kreativitu přirovnali k Berlínu a uličky plné kaváren k eleganci Vídně.

Gornji grad a jeho památky

Chorvatská vláda a parlament (tzv. Sabor) zasedají v Horním městě (Gornji grad) na Markově náměstí (Markov trg). Budově vlády se říká Banski dvori (Palac bánů). Název pochází z doby chorvatských bánů (místokrálů). Budova parlamentu na východní straně Markova náměstí je postavena v 19. století, ale dnešní vzhled dostala až o sto let později. Výsledkem je palác s elementy klasicismu, secese a neorenesance. Na Markově náměstí se nachází i kostel sv. Marka, jedna z nejstarších památek v Zagrebu. Věž Lotrščak (Kula Lotrščak) v Horním městě je dalším symbolem Zagrebu. Z vršku věže je krásný výhled na celé hlavní město. Každý den přesně ve 12.00 hodin vystřelí z okna věže kanón ránu, podle které si dříve Zagrebčané každý den upravovali čas na hodinách. V paláci Raffay-Plavšić ze začátku 20. století je dnes Muzeum naivního umění. Přes Horní město vede Štrossmayerova promenáda, populárně nazývaná Štros. Je první promenádou ve městě a říká se, že i tou nejromantičtější.

Zagreb – centrum spisovatelů

Na procházce Horním městem, přesněji na východní straně Štrossmayerovy promenády, si můžete odpočinout a sednout na lavičku vedle sochy básníka Antuna Gustava Matoše (1875 – 1914), který měl ve zvyku zde sedávat a dívat se z kopce na své milované město. V Zagrebu také žili také další spisovatelé: básník Antun Branko Šimić (1898 – 1925), Matošův nástupce a předchůdce moderní chorvatské poezie, světově známý spisovatel Miroslav Krleža (1893 – 1981) a působila zde i královna chorvatských pohádek, Ivana Brlić-Mažuranić (1874 – 1938), autorka sbírky slovanských bajek Pohádky z dávných dob (Priče iz davnina) se slovanskou mytologií. V Zagrebu žila před svatbou a přestěhováním se do Slavonského Brodu.

Historie Zagrebu

Archeologické vykopávky potvrdily osídlení okolí dnešního Zagrebu již v době kamenné (35 tisíc let př. n. l.) a později v dobách vlády Illyrů. Po nich se sem ze severu přistěhovali Keltové (ve 4. století př. n. l.). Ketly vystřídali Římané, kteří zde vybudovali urbanistické centrum zvané Andautonia. Pozůstatky staveb z této doby se dochovaly v archeologickém parku Ščitarjevo. Historické centrum Zagrebu, jak ho známe dnes, pochází ze středověku – jednalo se o sídla na dvou kopcích: Gradec (dnes známý jako Dolní město) a Kaptol (Horní město). Gradec a Kaptol byly rozděleny údolím, v němž protékala říčka Medveščak. Dnes tento pramen stále proudí pod zemí v ulici Tkalčićeva, směřujíc k řece Sávě.

První písemný záznam o oblasti dnešního Zagrebu pochází z roku 1094, kdy maďarský král Ladislav ustanovil Kaptolskou diecézi na své cestě k Jaderskému moři. Zagrebská neogotická katedrála dodnes dominuje městskému panoramatu a renesanční hradby jsou vzácnou dochovanou ukázkou svého typu v Evropě vůbec.

Ve 13. století zpustošili Maďarsko Tataři a maďarský král Béla IV. uprchl do Zagrebu, kde mu obyvatelé poskytli útočiště. Z vděčnosti pak Béla v roce 1242 daroval Gradecu Zlatou bulu – dokument, který ho prohlašoval za svobodné město. Tato událost je symbolicky připomínána každý den výstřelem z kanónu z věže Lotrščak.

Města Gradec a Kaptol se postupně rozšiřovala a v údolí mezi nimi vznikalo obchodní centrum – dnešní náměstí známé jako Trg bana Josipa Jelačića. Dnes je toto náměstí srdce Zagrebu a místo potkávání se Zágrebčanů. V 17. a 18. století zde byly postaveny barokní městské domy a kostely (např. kostel sv. Kateřiny). Ve druhé polovině 17. století se stal Zagreb univerzitním centrem a sídlem vlády. V roce 1850 se obě části města spojily a vznikl jednotný Zagreb s populací okolo 15 tisíc.

K názvu Zagreb se vztahuje legenda: V jednom horkém letním dni požádal místní guvernér dívku jménem Manda, aby mu naběračkou podala vodu (chorvatsky „zagrabiti“) z místního pramene. Pramen dostal jméno Manduševac a město Zagreb.

Patronkou Zagrebu je sv. Panna Marie a 31. května každý rok tu na její počest probíhá slavnostní procesí.

Významné letopočty města Zagreb:

  • 1355 – zmínka o první lékárně
  • 1607 – založen je první Gimnazum
  • 1644 – založena první tiskárna
  • 1848 – chorvatský bán Josip Jelačić, který spojil většinu chorvatského území a zrušil nevolnictví (dnes je zvěčněn jako socha jezdce na náměstí Trg bana Josipa Jelačiće)
  • 1850 – města Gradec a Kaptol se spojují v Zagreb
  • 1896 – v Zagrebu se promítá první film
  • 1901 – první auta v ulicích Zagrebu
  • 1906 – dokončena výstavba Zagrebské katedrály – dnes nejznámější a největší kulturně-historické památky v Zagrebu; jsou zde uloženy kosti mnoha chorvatských velikánů.
  • 1991 – první zasedání Saboru (parlamentu) samostatného Chorvatska na Markově náměstí.

Zajímavá místa Zagrebu

V Zagrebu můžete navštívit mnoho muzeí, galerií a dalších staveb a míst se zajímavou historií.

Strossmayerova galerie

Galerii založil v 19. století biskup Josip Juraj Strossmayer. Najdete zde evropská díla pocházející z 15. až 19. století. Strossmayer zajistil stavbu novorenesančního paláce (budovy galerie) a daroval cca 300 obrazů chorvatské akademii a veřejnosti. Během dvou století se sbírka obrazů rozrostla díky darům dalších velkých sběratelů umění. Jeden z nich byl Ante Topić Mimara. V galerii dnes můžete vidět obrazy italských mistrů (např. Veronese a Tiepola), nizozemských a flamanských malířů (např. J. Brueghel mladší), francouzských a španělských umělců (např. Proudhon a El Greco). Z chorvatských umělců jsou zajímaví Benković a Medulić. V galerii se nachází i Bašćanská deska. Jde o nejstarší dokument ve hlaholici (staroslověnském písmu) z roku 1100. Text je vytesán do kamene. Strossmayerova galerie se nachází v centru Zagrebu, v jednom z nejkrásnějších parků města – parku Zrinjevac. Před galerií je socha biskupa Strossmayera, dílo největšího chorvatského sochaře Ivana Meštroviće.

Muzeum moderního umění a Moderní galerie

Muzeu moderního umění (Muzej moderne umjetnosti) a v Moderní galerii můžete vidět díla 19. až 21. století. Vystavují zde především chorvatští umělci. V Muzeu moderního umění se na vás usměje Alfred Hitchkok z fotografie Anteho Brkana z roku 1964. Do muzea jezdí tramvaje č. 6, 7 a 14 (zastávka Sopot).

Mezi mnoha zajímavými pracemi v Moderní galerii najdete nádherné akvarely hluchoněmé malířky Slave Raškaj (1877 – 1906) nebo fotografie aktů známého fotografa Stefana Lupina. Moderní galerie se nachází v centru, 5 minut pěšky od Trgu bana Josipa Jelačiće.

Meštrovićův pavilon

Od Moderní galerie (8 minut pěšky) se můžete vydat k Meštrovićovu pavilonu, budovy se zvláštní historií. Byla postavena roku 1938 (architekt Ivan Meštrović) a od té doby několikrát změnila svůj účel. V době Království Srbů, Chorvatů a Slovinců sloužila jako galerie, v Nezávislém státu Chorvatském (v době 2. světové války) byla mešitou, za Titovy Jugoslávie se stala Muzeem revoluce a v novém Chorvatsku je sídlem Družstva umělců. Konají se tu výstavy a koncerty.

Muzeum Mimara

Mimara je muzeum, ve kterém najdete umění ze všech dob lidské existence, od antiky a starověkého Egypta, až po velké mistry malířství – Raffaella, Rubense, Rembranta a Valesqueze. Muzeum bylo založeno díky darům manželů Mimara. I když většinu života Ante Topić Mimara strávil v zahraničí, k Chorvatsku měl vždy blízko. Otevření muzea je podle jeho slov realizací jeho celoživotního snu a vrácení dluhu své zemi.

Muzeum rozpadlých vztahů

Muzeum rozpadlých vztahů je vítězem evropské obdoby Keneth Hudson za nejnápaditější muzeum roku 2011. V tomto muzeu najdete mnoho nejrůznějších předmětů, které lidé z celého světa věnovali po rozchodu s milovanou osobou. Sbírka subtilním způsobem hovoří o kulturní, politické a sociální realitě a zároveň na osobní rovině přináší katarzi.

Botanická zahrada v Zagrebu

V centru Zagrebu se nachází botanická zahrada, která byla založena roku 1890. Jejím hlavním úkolem je výzkum a ochrana původních druhů rostlin (přes 5500 druhů). Kromě chorvatských původních rostlin zde rostou stromy a keře z celého světa, tropické rostliny a mokřadní rostliny v jezírkách. Je to hezké místo, jako dělané pro chvíle klidu a odpočinku v samém srdci dynamického města.

Festivaly v Zagrebu

Když se ocitnete v Zagrebu uprostřed června, je dobré vědět, že v tuto dobu na ulicích probíhá mezinárodní pouliční festival Cest Is The Best se spoustou hudby, divadla, pouliční komedie a dílen pro děti a dospělé. Účinkující jsou z celého světa. Na improvizovaném vozíku s pianinem cestuje městem jeden z nich a hraje. Na Festival moderního divadla Eurokaz přicházejí začátkem června do Zagrebu divadelní skupiny z celé Evropy. V říjnu se v Zagrebu koná Filmový festival, který minulý rok navštívilo 35 tisíc návštěvníků.

Rekreace v okolí Zagrebu

Hora nad městem, Medvednica, je oblíbené výletní místo Zagrebčanů. Vrch Sljeme je vysoký 1033 m. V zimě je na Sljemu otevřené lyžařské středisko, ale i přes léto je na kopci a v lesích živo. Jezero Jarun je nejbližším „mořem“ Zagrebčanů. Okolo jezera vede asfaltovaná cesta dlouhá 6 kilometrů. Je ideální pro jízdy na kole nebo na bruslích. V jezeře se kromě koupání dá veslovat, plachtit nebo se potápět. Další možnost rekreace Zagrebčanů je v parku Maximir s malou zoologickou zahradou, kde najdete vlky, velbloudy a krokodýly. Nejoblíbenější volnočasovou aktivitou Zagrebčanů (stejně jako většiny Chorvatů) je však popíjení kávy v centru města s kamarády, zvlášť v neděli ráno. Je to jakési rozloučení s minulým týdnem a tečka za vším, co se v něm dělo i nedělo.

Dovolená v Chorvatsku

Pojeďte na dovolenou do překrásných chorvatských letovisek:

Mandre, ostrov Pag Mala Duba Lopar, ostrov Rab Novigrad, Istrie
Mandre, ostrov Pag Mala Duba Lopar, ostrov Rab Novigrad, Istrie
Tučepi Bol Baška, ostrov Krk Podstrana
Tučepi Bol, ostrov Brač Baška, ostrov Krk Podstrana

  

Další možnosti ubytování nabízíme na stránkách Ubytování ChorvatskoApartmány Chorvatsko a Penziony Chorvatsko.