Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.      

Cyklotrasy ostrov Pag

Poloha, rozloha a regionální určení

Chorvatsko apartmány Pag svaty vid

Tento v minulosti nepříliš známý ostrov najdeme na rozhraní severní Dalmácie a chorvatského přímoří, jenž je přímořskou částí středního Chorvatska. Od pevniny jej oddděluje Velebitský průliv, na severu pak Pažský průliv na jehož protější straně uvidíme ostrovy Dolin a Rab. Geograficky se ostrov Pag řadí ke skupině Kvarnerských ostrovů, spolu s neobydlenými ostrovy Maun a Škrda ležícími asi 5 km od západního pobřeží Pagu.

Se svou plochou 285 km2 ostrov zaujímá třetí místo ve velikosti z Kvarnerských ostrovů (po ostrovech Krk a Cres) a páté místo celkově ze všech ostrovů Chorvatska (po středodalmátských ostrovech Brač a Hvar).

Přístup na ostrov si můžeme zvolit jak po souši - přes v jižní části 340 m dlouhý Pažský most, nebo trajektem, který nás během asi 15 min. plavby dopraví z pevninského přístavu Prizna (asi 13 km severně od Karlobagu) do přístaviště Žigljen v severovýchodní části ostrova.

Ze správního pohledu je ostrov rozdělen na dvě části. Hranice probíhá od města Pag středem Pažského zálivu až do zátoky Zrče v jeho severozápadní části, dále k letovisku Gajac na západním pobřeží. Vše, co najdeme jižně od této hranice, náleží do Zadarské župy se spádovým městem Zadar (88 km z nejvzdálenějšího místa na Pagu). Naopak vše na sever od této linie spadá pod Licko-senjskou župu se sídelním městem Senj (85 km ze severu ostrova při použití trajektu Žigljen-Prizna). Funkci místní samosprávy plní jednotlivé opčiny (obce), město Pag (pro Zadarskou župu) a Novalja (pro Licko-senjskou župu).

Geomorfologické určení

Povrch ostrova je tvořen druhohorním vápencem, který vznikal usazováním vápenátých skořápek a ulit mořských živočichů před více jak 100 miliony lety.  (v ČR např. Pavlovské vrchy, nebo Štramberk).  Ještě dnes můžeme najít na severovýchodním pobřeží ostrova Pagu spoustu fosilií v rozpadajících se vápencových masivech.

Většinu ostrova tvoří hornatá a kamenitá krajina, v létě bez možnosti ukrytí se před horkými slunečními paprsky. Nejvyšším bodem na ostrově je vrch Sv. Vid se svými 348 m.n.m. Průměrná nadmořská výška se však pohybuje jen kolem 100-150 m.n.m. Na takovýchto plochách najdeme nízké keře, bodláky a sporadicky rostoucí trsy trávy. Tento reliéf krajiny je typický především pro východní pobřeží ostrova, ale najdeme jej také na jihu a v menší míře v severní a střední části Pagu.

Souvislejší porosty vyšších stromů nepřehlédneme na severním konci ostrova, který tvoří protáhlý poloostrov Lun. Nachází se zde kolonie asi 1 500 planých olivovníků, jenž je vedena jako biosférická rezervace UNESCO. Také počtem kolem 80 000 šlechtěných olivovníků se tato krajina stává kontrastní ve srovnání se zbytkem ostrova a tato skutečnost hovoří sama za sebe o tradici lisování olivového oleje, tzv. Lunský olivový olej. Některé stromy jsou až 800 let staré, stále plodící a svými pokroucenými kořeny a kmeny vytvářející zajímavé přírodní skulptury.

Další porosty najdeme v okolí města Novalja. Jsou to především borovice, které zde byly vysázeny uměle, aby poskytovaly stín nižším rostlinám, živočichům a také dotvářely kulturní vzhled krajiny. Menší skupiny porostů, převážně dubů, nižších keřů, jalovců a trav se vyskytují téměř na celém Pagu, stejně jako léčivé byliny, především levandule a šalvěj přeslenitá.

Vodní toky na ostrově nenajdeme. Pouze příležitostné říčky, které stékají ze svahů nízkých pohoří v zimním a jarním období. Nachází se zde celkem čtyři menší sladkovodní jezera. Množství vody v nich však závisí na roční době. Na jihu to jsou Malé a Velké Blato. V centrální části ostrova je to Kolanské blato, které je zároveň ornitologickou rezervací a kde se trvale, nebo přechodně zdržuje větší množství ptáků kvůli přístupu ke sladké vodě. Na severu ostrova je pak další malé jezírko, které ovšem v letním období z větší části vysychá.

Z volně žijících savců se můžeme setkat s drobnými hlodavci, kunou lesní, divokým králíkem, zajícem a liškou. Ptačí svět, kromě drobných zpěvavých ptáků v blízkosti zdrojů sladké vody, můžeme na Pagu spatřit orla mořského, orla skalního, supa bělohlavého a více druhů racků, převažuje však racek středomořský. Z plazů je to pak zmije obecná a užovka obojková. Mnohem častěji však narazíte na suchozemskou želvu, kterou můžete uslyšet jak se prodírá vysokou travou mezi porosty divokých dubů. Ve vodách podél ostrova není výjimkou zahlédnutí delfínů (obecný a skákavý) při jejich tahu za potravou.

Jednotlivé cyklotrasy s popisy zajímavostí a atraktivit

Úvod k jednotlivým cyklotrasám na  ostrově Pag

Ostrov Pag se stává nejen klasickou letní plážovou destinací, ale také atraktivním místem pro strávení aktivního pobytu a dovolené. Je oblastí, která má příznivcům cykloturistických výletů rozhodně co nabídnout. Ať už jsou to historické památky, stopy dávných osídlení, přírodní zajímavosti, nebo současný pohled na život místních obyvatel ostrova Pag.

Nejvhodnějším obdobím pro podnikání cyklovýletů na Pagu jsou počátkem léta měsíce květen a červen. Na sklonku letního období pak celý měsíc září. V průběhu prázdninových měsíců července a srpna se cykloturistika nedoporučuje vzhledem k příliš teplému počasí a také zvýšenému provozu na hlavních komunikacích.

Cyklotrasa “Centrální část ostrova”

Start a cíl

Letovisko Mandre, které se nachází na západním pobřeží ostrova Pag, asi 20 km od hlavního města - Pagu, mezi vesničkami Šimuni jihovýchodním a Gajac severozápadním směrem.

Přestože v  současnosti je toto letovisko cílem a oblíbenou destinací mnoha domácích i zahraničních turistů, působí neobyčejně klidným a přívětivým dojmem. Však ještě před desítkami let se zde nacházelo pouhých 5 obytných stavení a přístav v Mandre sloužil zejména pro obyvatele obce Kolan, která leží ve vnitrozemí ostrova a nemá přístup k moři. V současnosti zde žije kolem 350 stálých obyvatel, jejichž nezanedbatelným příjmem je také pronájem apartmánů pro letní rekreaci jejich hostů.

V průběhu letní sezony se mohou, jak místní, tak i hosté pobavit při tzv. Letních večerech, které se příležitostně konají v místním přístavu a trvají do pozdních nočních hodin. Jinak je toto letovisko spíše klidným a tichým místem.

Cykloturistická mapa- Centrální část ostrova Pag

Mezi Mandre a Kolanem

Jelikož Mandre, stejně jako ostatní přímořská letoviska, leží na téměř nulové nadmořské výšce, je nutno při odjezdu z tohoto místa vždy počítat s určitým stoupáním. V tomto případě vás čeká první výjezd na návrší Lisičnjak, kde napravo uvidíte stožár vysílače. V tom okamžiku se budete nacházet v nadmořské výšce kolem 70 m.

Pak vás čeká ještě jedno táhlejší stoupání a  krátký, ale prudší sjezd, při kterém dejte pozor, abyste správně odbočili mírně vlevo, na užší, zpočátku asfaltovou silnici, která vás provede místními políčky až se asi po 300 m ocitnete u betonem upravených studní.

1. Bývalé římské studny

Z tohoto místa, které je v současnosti upraveno pro odběr vody na zavlažování soukromých políček, se v období 1. století našeho letopočtu odebírala voda pro zásobování asi 10 km vzdáleného římského obchodního přístavu, dnes druhého největšího městečka na ostrově, Novalja. Voda tekla na povrchu v kamenných korytech mírným samospádem. Jelikož před Novaljou se terén zvedá a tvoří mírný pahrbek, bylo nutno vybudovat podzemní část vodovodu, aby tak voda mohla dál stékat až do přístavu samospádem. Do zbytku podzemní části římského aquaduktu lze nahlédnout při návštěvě Městského muzea v Novalje.

Mezi Kolanem a výpadovkou na hlavní silnici před Novaljou

Od studní pokračujete směrem na Kolan, ale asi po 150 m  na křižovatce odbočíte vlevo. Až po výpadovku na hlavní silnici před Novaljou (na mapce končí světle modrá a začíná žlutá barva), se pohybujete po šotolinové silnici, místy s horším, kamenitým povrchem. Celé údolí, kterým projíždíte, se nazývá “Kolansko polje” a je to jedna z největších zemědělských oblastí na Pagu.

2. Místo, kde stávalo město Cissa

Nacházíte se u výpadovky na hlavní silnici před Novaljou. Pojedete doprava (směrem od Novalje na Kolan), asi po 250 m odbočíte na křižovatce vlevo. Dostanete se do údolíčka, kde zahnete doprava směr Caska. Po dalších asi 800 m odbočíte opět doprava a  ocitnete se na štěrkopísečné a oblázkové pláži v katastru osady Caska. Před sebou máte severní okraj Pažského zálivu, po pravé straně hospůdky a pizzerii. Vlevo uvidíte nápadnou válcovou vež.

Ta pochází z 19. století a měla sloužit ke sledování hejn tuňáků, kteří byli vlákáni do Pažského zálivu rybáři. Ti pak měli ve vhodný okamžik přehradit sítěmi únikovou cestu ven ze zálivu. Ryby tak zůstaly v  pasti a rybáři je mohli už snadno vylovit.

Za touto věží jsou vidět pozůstatky zdí a základů staveb římského města Cissa, které zde stávalo v období 1. až 4. století n.l. V té době byl ostrov daleko více využíván a osídlen. Podle odhadů mělo mít toto město kolem 7 000 obyvatel.  V roce 363 n.l. však bylo zničeno při jednom z nejsilnějších zemětřesení v této oblasti. Od té doby již nebylo obnoveno a do těch časů pouze přístaviště v Novalje se začalo rozvíjet do nového města, dnes známému jako Novalja. Rozsáhlé zbytky poničeného města pak byly postupem času zality mořskou hladinou, která v současné době pokrývá celou severní část Pažského zálivu. (hladina moří byla před 2 000 lety asi o 1,5 m nižší).

V této části cyklotrasy, kromě prozkoumání pozůstatků města Cissa, je také možnost vykoupat se a případně si dát malé občerstvení v restauraci …

3.  Pláž a zábavní centrum Zrče

Když se vydáte podél pláže Caska, polní silnicí se dostanete do prostoru největšího zábavního centra na ostrově Pag, pláže Zrče. Tato pláž je zároveň nejrozsáhlejší na ostrově. Je pokryta navezenými oblázky a soustřeďuje největší množství vodních atrakcí, restaurací a barů ze všech pláží na Pagu. Např. trenažér na vodní lyže, vodní skútry, šlapadla, bungee jumping a  další. Většina těchto atrakcí je však plně v provozu pouze během letní sezóny. I tak se ale můžete po této největší umělé pláži projít, pokochat se výhledy na protější břehy východního pobřeží ostrova a odpočinout si před další cestou na vaší cyklotrase ostrovem Pag.

4.    Výrobna Pažského sýru ve vesničce Kolan

Z pláže Zrče se pak vydáte přes její parkoviště do mírného stoupání a budete pokračovat po hlavní silnici vlevo, směrem k  vesničce Kolan. Cestou se můžete zastavit u okraje silnice a prohlédnout si zblízka kamenné zídky, kterých jsou na ostrově stovky kilometrů. Byly stavěny v průběhu staletí, zejména kvůli ohraničení jednotlivých pozemků a pastvin pro ovce. Při jejich stavbě nebylo používáno žádného spojovacího materiálu a kameny jsou vyskládány tzv. nasucho. Od toho se odvozuje chorvatský název “suhozid” (suchá zeď).

Po vjezdu do obce Kolan pojedete asi 1 km. Po levé straně u silnice pak určitě nepřehlédnete malou výrobnu - sýrárnu firmy Gligora, kde se vyrábí známý a ceněný Pažský sýr. K jeho výrobě se používá výhradně mléko od ovcí chovaných pouze na Pagu, příp. na ostrově Maun. Tento výrobek je nositelem řady mezinárodních a národních ocenění a vyváží se také mimo ostrov Pag do ostatních částí Chorvatska, především hlavního města Záhřebu a také do zahraničí, zejména západní Evropy. Mimo Pažský sýr se zde také výrábí sýr Žigljen (mléko ovčí a  kravské) a Kozljar (mléko kozí dovážené z pevniny, ze zadarské oblasti Ravni Kotari). Kapacita současné výrobny činí asi 800 kg sýra denně. Vedle sýrárny vlevo uvidíte podnikovou prodejnu, kde si můžete různé druhy sýrů po ochutnání zakoupit.

Od sýrárny, po ujetí asi 400 m, za malým obchůdkem u cesty vlevo, do mírného kopce, se dostanete k místní knihovně. V jejích prostorách, kromě možnosti zasednout k internetu, máte příležitost (pokud bude otevřeno) prohlédnout si expozici zařízení a vybavení hospodářské usedlosti z dob před 50 a více lety.

Je zde instalována etnografická sbírka těchto předmětů, která rozhodně stojí za shlédnutí.

5. Vesnička Šimuni

Přes vesnici Kolan se opět dostanete na hlavní silnici vedoucí směrem do města Pag. Nejprve vás bude zkoušet mírné stoupání, po jehož zdolání vám bude odměnou nádherný výhled na celé západní pobřeží ostrova Pag. Po této romantické přestávce na hřebeni pahorkatiny zvané Klaša, se sklouznete asi 3 km sjezdem až do vesničky Šimuni. Nesmíte minout odbočku vpravo od hlavní silnice. Pokud byste ji přejeli, ocitnete se u odbočky do druhého největšího kempu na ostrově Pag, kempu Šimuni a museli byste se vrátit asi o 150 m zpět. Když odbočíte správně, pomalu sjíždějte dolů, až uvidíte po pravé straně pizzerii.

To je to pravé místo na zahájení dalšího odpočinku, občerstvení se a  doplnění pozbytých kalorií. Kdo by přece jen nechtěl věnovat delší čas posezení u dobrého jídla a pití, může si klidně odskočit prohlédnout místní kapličku a hřbitůvek. Najde je, když se vydá (i pěšky) nazpět do kopce, odkud jste přijeli, po pravé straně ukryté v borovicovém lesíku.

Po patřičném doplnění energie byste měli pokračovat směrem dolů, do vesničky. Na křižovatce máte pak možnost odbočit vlevo, nebo se vydat rovně. V obou případech narazíte na kamenité, ale poměrně přístupné pobřeží s možností se opět zchladit v mořské vodě. Vesničkou ale projedete jen v případě, že na oné křižovatce odbočíte doprava. Míjíte obchůdek s poštovní schránkou, sjíždíte do přístavu a opět míjíte další hospůdku těsně u silnice.

Vesnička Šimuni byla a je, na rozdíl od letoviska Mandre, původní rybářskou osadou. Zátoka, na jejímž okraji je vesnička Šimuni situována, tvoří přirozený a od moře chráněný přístav, který ještě i v současné době využívají rybářské čluny. Počet stálých obyvatel vesničky nepřekračuje 120, avšak v letním období také sem přijíždějí turisté, aby zde strávili příjemnou a klidnou dovolenou, díky čemuž je letovisko Šimuni známé a velice oblíbené.

6. ACI Marina Šimuni

Dále, po opuštění rybářské osady Šimuni, pokračujete stále asfaltovou silnicí, teď už směrem do našeho cílového místa, Mandre. Ještě předtím však uvidíte po levé straně přístav, ve kterém kotví různě velké motorové čluny a plachetnice. Tento pohled patří přístavu pro sportovní lodě s oficiálním názvem ACI Marina Šimuni.

Kromě možnosti celoročního kotvení svých člunů a plachetnic mají jejich majitelé k dispozici také jednoduché ubytování v hotelu, hotelovou restauraci, hygienické zázemí, pro opravy lodí se využívají dílny a k jejich vyzvedávání do suchého doku zde slouží jeřáb, jenž uzvedne loď o hmotnosti až 15 tun. Kapacita přístavu je asi 200 míst ke kotvení a 70 míst v suchém doku. Všechny tyto služby jsou samozřejmě zpoplatněny. Takových přístavů s certifikací ACI (Mezinárodní jachtařský klub) je v Chorvatsku celkem 21.Některé z nich, stejně jako ACI Marina Šimuni, jsou v provozu po celý rok.

Pokud odbočíte z vašeho směru vlevo, dle ukazatele k marině, můžete nahlédnout (pokud bude otevřena brána) na ukotvené jachty, vyfotografovat si je a případně vytipovat, kterou byste si koupili k  putování Jaderským mořem...  (Jestliže potkáte zaměstnance mariny, je dobré se ze slušnosti zeptat, zda můžete jachty fotit).

Mezi Šimuni a Mandre

Po prohlídce ACI Mariny v Šimuni se vydáte zpět na klikatou asfaltovou silnici, která vás dovede téměř až do cíle vašeho dnešního cykloputování. Ještě vystoupat poslední návrší a  sjíždíte dolů, do našeho příjemného letoviska v Mandre.

Mapka a  technické údaje k Cyklo “Centrální část ostrova”

Celková vzdálenost: cca 45 km

Časová náročnost: cca 8 hod. (je započítáno včetně odpočinku, relaxace na pláži, prohlídky etnografické sbírky, nákupu sýrů v Kolanu, posezení v pizzerii Šimuni, prohlídky ACI Mariny Šimuni a dalších drobných zastávek)

Maximální převýšení: cca 180 m (mezi Kolanem a Šimuni, výhlídka na záp. pobřeží)

Cyklotrasa “Pažská cyklotrasa” (I., II., III.část)

I.část Mandre - městečko Pag

Pažská cyklotrasa I. ostrov Pag

Z výchozího bodu této cyklotrasy, letoviska Mandre, se vydáte směrem na vesnici Kolan, kterou projedete až k napojení se na hlavní silnici Pag - Novalja. Pokračujete asi 1 km ve směru na Novalju. Při sjíždění mírného klesání uvidíte po vaší pravé straně Pažský záliv a odbočíte podle směrovky u hlavní silnice doprava, k pláži a kempu Sveti Duh.

1.  Pláže Sv. Duh

Ostrov Pag obepíná celkem 84 km pláží. Jedna z těch nejpříjemnějších a nejdelších se nazývá Sv. Duh. Lze říci, že je pokryta přírodním štěrkopískem, který se u pozvolného vstupu do vody mění na jemný písek. Proto také bývají někdy tyto pláže označovány jako písečné. Nachází se v severozápadní části Pažského zálivu, je dobře přístupná a umožňuje nádherné koupání s možností šnorchlování, zejména z počátku sezony, kdy lze najít už v hloubce kolem 4 m různě barevné a tvarované mušle.

Cesta do městečka Pagu

Po odpočinku na pláži Sv. Duh se vydáte zpět, až narazíte na tzv. starou silnici spojující již v dřívějších dobách jižní a severní polovinu ostrova Pag. Odbočíte tedy vlevo a po několika desítkách metrů tato zpočátku asfaltová silnice přejde na povrch šotolinový. Ten vás bude provázet asi 5 km, než opět najedete na asfalt. Projíždíte podél Pažského zálivu směrem k městečku Pag. Po vaší pravé straně se tyčí svahy pásu horského hřbetu, který patří do soustavy vrcholů nejvyšší hory ostrova, Sv. Vid 348 m.n.m. Vlevo se pak můžete kochat pohledem na jižní polovinu Pažského zálivu, protější východní pobřeží ostrova Pagu a  vzdálenějšího pohoří Velebit, které však už leží na chorvatské části pevniny.

Město Pag

Současné město Pag bylo vystavěno podle plánů v tehdejší době známého stavitele a architekta Juraje Dalmatinace v  letech 1443 až 1487. Tento projekt byl navržen takříkajíc na zelené louce, což v  tehdejší době bylo dosti neobvyklé. Půdorys města byl řešen podle vzoru římských měst, kde všechny ulice musely být rovnoběžné a kolmo na sebe navazující, přičemž dominantní byly dvě hlavní, procházející středem města a v jeho středu křižující se široké ulice. Tento charakter si městečko zachovalo do dnešní doby. Také většina domů, které byly postaveny v průběhu 15. až 17. století je do dnešních dnů obývaná v rozsahu rozměrů původních místností a plně fukční. Městečko Pag je považováno v současné době za hlavní správní a administrativní centrum ostrova, kde žije podle odhadů asi 4 000 obyvatel. V jeho bezprostřední blízkosti se nalézají tzv. Pažské solany pro získávání mořské soli. Dále kromě kostelů a malých náměstíček najdete v městečku malé zdravotní středisko, základní a střední školu, kanceláře poboček úřadů a soudu ze Zadaru, také sportovní centrum, na městské pláži různé atrakce pro děti, půjčovnu vodních skútrů, velký tobogán, množství restaurací a večerních podniků.

2. Muzeum výroby soli na Pagu

Po příjezdu do městečka Pag, kdy míjíte městskou pláž a dostáváte se k devíti kamenným stavbám přímo na nábřeží, stojíte již nedaleko Muzea výroby soli na Pagu. Najdete jej v posledním z těchto bývalých solných skladů. Jeho návštěva vám zabere asi necelou hodinku, kdy se seznámíte s tradicí a způsoby získávání mořské soli z Pažských solan a  zhlédnete krátký instruktážní film, zachycující nelehkou práci a její postupy v dobách minulých i zcela nedávných.

3. Městská strážní věž - Kula Skrivat

Od Muzea pažské soli se vydáváte přes kamenný most a obcházíte městečko zleva. Kopírujete starou zástavbu a přicházíte k nápadné věži, která se tyčí na okraji města v jeho severní části. Je to poslední z devíti městských strážních věží, která zůstala také se zbytkem zrekonstruovaných městských hradeb, jenž bývaly součástí původního města. Nádvoří před touto věží se občas, zejména v letních měsících, využívá k divadelním představením.

4. Kostel a klášter sv. Markéty

V současné době se ve městě Pagu nachází ženský benediktinský klášter sv. Markéty, jehož součástí je také kostel stejného jména. Budete kolem něj procházet úzkou uličkou, když se od městské věže vydáte směrem do středu městečka. Už počátkem 20. století zde byla zřízena první školka na ostrově. Mimo to řádové sestry vyučovaly tzv. Pažskou krajku, která je dnes tradičním rukodělným výrobkem v městečku Pag. V době občanské války v 90. letech 20. století poskytovaly charitativní pomoc uprchlíkům postiženým válečnými útrapami.

5. Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Pozdně gotická stavba s  raně renesančními prvky měla být původně vysvěcena jako katedrála. Nachází se na Náměstí Krále Krešimíra a je dominantou centra historického města Pag. Byla záměrně vystavěna podle architektonických prvků starého kostela P. Marie na místě bývalého města Pagu. Slouží k  církevním obřadům a bohoslužbám obyvatelům městečka a okolí. Jednou ročně, vždy na svátek Nanebevzetí Panny Marie v polovině srpna se koná velké procesí, které přenáší ze starého kostela P. Marie ve starém městě Pag sochu P. Marie do současného Pagu. Panenka Marie je pak umístěna na hlavním oltáři v kostele Nanebevzetí P. Marie až do 7. září, kdy je vrácena zpět, aby opět celý rok čekala na svůj den. Za teplých letních večerů se mnozí turisté i místní obyvatelé scházejí před průčelím kostela, diskutují, baví se a pozorují typickou noční atmosféru na náměstí a v blízkém okolí. Je to téměř rituální místo nasycené energií věků a lidských bytostí, které sem tato atmosféra přitahuje.

6. Pozůstatky dřívějšího města Pag

Pažská cyklotrasa II. ostrov Pag

Nedaleko od současného města Pagu se nachází místo, kde stával Pag již od poloviny 10. století. V  současné době se označuje jako “Stari Grad”, neboli Staré město Pag. Jeho náčrtek můžete  vidět například v Muzeu pažské soli, právě v  souvislosti s výrobou a distribucí tohoto nerostu. Pokud se sem vypravíte, uvidíte udržovaný kostel P. Marie, jediná původní stavba, která se zachovala do dnešních dnů ze staré zástavby původního města Pagu. Vedle ní můžete prozkoumat zbytky františkánského kláštera z roku 1589, kde najdete také víceméně původní tehdejší zdroj pitné vody, klášterní studnu. V bývalé klášterní zahradě pak najdete letitý morušovník, ze kterého v období června a července můžete ochutnat jeho plody, tmavě do červena zabarvené moruše.

Od okraje svahu, kde se nachází kostel, je dobře vidět současná solné jezera, tzv. Paška solana, kde se odpořováním mořské vody již po staletí získává kvalitní mořská sůl. Další pozůstatky bývalého města Pag jsou rozesety po okolí, ve svažitém terénu a pokryty nízkými porosty trav a keřů. Archeologický průzkum prokázal existenci starého Pagu na tomto místě, avšak dál již nepokračuje mimo jiné také kvůli finanční náročnosti a  soukromému vlastnictví většiny parcel a pozemků v této, nicméně zajímavé lokalitě ostrova Pag.

7. Košljun

Místo, kde zhruba od 10. století bylo zajišťováno spojení s chorvatskou pevninou. Byl zde vybudován trajektový přístav, který sloužil svému účelu jěště do nedávné doby, než byl vybudován přes úžinu Ljubačka vrata současný pažský most (Paški most 340 m). Dnes bychom zde našli klidné, osamocené místo s několika domy přestavěnými na apartmány, malý soukromý kemp a  pozůstatky betonového mola pro kotvení menších trajektových lodí. Porosty dubů a keřů tady poskytují na ostrově tolik postrádaný stín. Ve stejnojmenné zátoce, zejména v horkých letních dnech, je možnost osvěžení a relaxace před dalším putováním ostrovem.

8. Křižovatka s hlavní silnicí (Pag - Novalja)

Pažská cyklotrasa III. ostrov Pag

Na tomto místě se dostáváte na nejrušnější a vlastně jedinou hlavní silnici na Pagu, která protíná celý ostrov od jihovýchodu k severozápadu v délce téměř 60 km. Zvýšená pozornost je zde na místě, zejména v průběhu turistické sezóny zde projíždí poměrně velké množství vozidel. Slouží jako orientační bod pro správné nasměrování dalšího pokračování cyklotrasy směrem k cíli, do letoviska Mandre.

9. Šimuni

Ještě než dorazíte do místa odpočinku a cíle Pažské cyklotrasy, letoviska Mandre, můžete strávit příjemný čas v prostředí vesničky Šimuni. Ať už si pro tyto chvíle vyberete posezení v pizzerii, relaxaci na oblázkové a místy kamenité pláži, nebo jen tak se budete brouzdat nábřežím v přístavu, nasbíráte potřebné síly pro závěrečnou etapu cykloputování do Mandre.

Mapka a technické údaje k Cyklo “Centrální část ostrova”

Celková vzdálenost: cca 54 km

Časová náročnost: cca 9 hod. (je započítáno včetně odpočinku, relaxace na plážích, prohlídky městečka Pag a muzea pažské soli, posezení v pizzerii Šimuni a dalších drobných zastávek)

Maximální převýšení : cca 150 m (bod č. 8, křižovatka s  hlavní silnicí Pag-Novalja)