Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.      

Vánoce v Chorvatsku

Jako všude v Evropě i v Chorvatsku jsou Vánoce spojeny se zvláštními zvyky a tradicemi. Vánoce v Chorvatsku začínají už měsíc před samým dnem Ježíšova narození, a to zapálením první ze čtyř svíček na adventním věnci. Pro děti je to znamení, že k nim již brzy přijede Svatý Nikola (Mikuláš) a 6. prosince ráno jim přinese něco dobrého. Neposlušné děti však dostanou pod polštář jen stříbrnou rákosku, symbol zlobivého čerta. Většinou ale rodiče během dne čerta a Svatého Nikolu nějak přemluví, a potom se i pro ty největší neposedy nějaká ta čokoláda najde.

shutterstock_115747783.jpgVánoční pšenice

Týden po Mikuláši, tedy 13. prosince, je den Svaté Lucie. Na tento den se připravuje vánoční pšenice – dává se do misky s vodou. Když pšenice do Vánoc hezky naklíčí, bude nadcházející rok bohatý a plodný.

Pšenice v misce se pokládá na okno. Venku jsou k vidění jen holé větve (možná i sníh), zatímco na okně už se zelení pšenice svěží barvou naděje a zdraví. Na Štědrý den má pšenice své důležité místo pod stromečkem. Vyklíčené zrní se po Vánocích nemá vyhazovat, ale nasypat ptákům.

Tato tradice je vlastně pozůstatkem pohanských obřadů. Kromě Chorvatska dnes žije ještě v Portugalsku a Itálii. Budete-li tedy ve vánočním čase na návštěvě u chorvatské rodiny chtít získat sympatie paní domácí, nezapomeňte pochválit její pšenici!

 

Vánoční stromeček

Zvyk zdobení vánočního stromečku přišel do Chorvatska z Německa v polovině 19. století. Dříve se o Vánocích zdobil jen dům – používaly se k tomu větvičky břečťanu, šalvěje, borovice nebo bobkového listu. Zajímavé je, že první vánoční stromky byly listnáče. Zdobily se ovocem a ořechy. Dnes se i v Chorvatsku používá jako vánoční stromeček jehličnan zdobený baňkami a lampičkami.

Stromeček se v Chorvatsku zdobí 24. prosince. Zdobení se účastní celá rodina, samozřejmě největší radost z toho mají děti. Každé má nějakou oblíbenou baňku nebo ozdobu a ta musí mít to nejlepší místo. Pod stromeček se rozprostře vata a na ni se pokládají dárky a vánoční přání od vzdálených členů rodiny nebo kamarádů. Dnes už je ani nemusí přinést pošťák, často se jen vytisknou z počítače. Pod stromečkem se ještě musí najít místo pro jesličky a vánoční pšenici. I v případě, že se otec rodiny zdobení stromečku nezúčastnil, zůstává mu jeden důležitý úkol – dát na špičku stromku vánoční hvězdu (a někdy i poupravit nejvyšší ozdoby a stužky, na které děti nedosáhly).    

Badnjak (náš Štědrý den)

Den a večer před Vánocemi, tedy 24. prosinec, se v Chorvatsku nazývá Badnjak. V dřívější době se v tento den na vesnici přinesl před dům pařez nebo tlustá větev. Když přišel večer, hořící pařez “badnjak” se přinesl do domu a zapálil. Do ohně se házelo obilí nebo kousky ze slavnostní večeře. Slovo badnjak pochází ze staroslovanského slova “bdjeni” (bdění), protože večer před Vánocemi členové rodiny nesměli usnout – měli být vzhůru a hlídat, aby oheň neuhasnul. Podobně jako vánoční pšenice, i tento zvyk pochází z předkřesťanské doby. Bohužel na pálení badnjaku se v dnešní době čím dál víc zapomíná.

Badnjak však i dnes zůstává dnem, kdy se na příchod Ježíše připravuje dům, tělo i duše člověka. Lidé drží půst, nebo aspoň jí méně, balí dárky, zdobí se stromeček a připravuje se slavnostní večeře. Na štědrovečerní večeři jedí lidé v Chorvatsku nejčastěji tresku, chobotnici nebo jinou rybu. Po společné večeři si lidé povídají a později vyráží do kostela na mši. 

Vánoční mše a dárky

Vánoce začínají mší, která je přesně o půlnoci z 24. na 25. prosince. Této mši říkají místní ”polnoćki”. Na polnoćki jsou kostely plné a ne všichni lidé se do kostela vejdou. Ti v zadní části kostela často velkou část mše ani neslyší. Když ale přijde okamžik podat si ruku a popřát si “Mír s tebou” (Pokoj s tebou) a “Sretan Božić” (Šťastné Vánoce) celý kostel se rozzáří. Už je po půlnoci, nastaly Vánoce. Komu se po příchodu domů ještě nechce spát, konečně může otevřít dárek. Dárky se tedy v Chorvatsku otevírají po mši nebo až ráno 25. prosince.

Vánoční oběd

Vánoce probíhají v kruhu rodiny u slavnostního obědu. Ve vnitrozemí Chorvatska bude na stole krůta zapečená s “mlincima“„Mlinci” je velmi chutné jídlo podobné italským lazaním.

Na Istrii o Vánocích určitě nebude na stole chybět istrijský pršut (usušené vepřové maso) a zapečené jehněčí maso. Vegetariáni se mohou těšit na barevnou a bohatou “istrijskou maneštru” – tradiční pokrm istrijské kuchyně, který se skládá z luštěnin, kukuřice a různých druhů zeleniny.

V Přímoří se pečou tradiční koláče z ořechů a máku, tedy “orehnjača, makovnjača, fritule”. O Vánočním večeru je čas na večerní mši nebo procházku po městě zdobeném lampičkami. Následující dny se navštěvují členové širší rodiny, kamarádi se setkávají v kavárnách v centrech měst. Školáci si tento čas také užívají – do školy se vrátí až 10. ledna.

Vánoce v horách

Jen zřídka se stane, že by sníh zdobil Vánoce v přímořských oblastech Chorvatska. A když přece jen trochu sněhu napadne, většinou zase velmi rychle roztaje. Zato ve vnitrozemí a zvláště na horách bývá dlouho sněhobílo. Jestliže chtějí Chorvaté z pobřeží zažít bílé Vánoce, zajedou si do blízkých hor nebo do národního parku Plitvice. Zde jsou Vánoce vždy ve znamení sněhu, zdobené stříbrnými potoky a zmrzlými vodopády.

Dovolená v Chorvatsku

Pojeďte na dovolenou do překrásných chorvatských letovisek:

Rovinj, Istrie Vodice Zaostrog Gradac
Rovinj, Istrie Vodice Zaostrog Gradac
Tučepi Brela Pula, Istrie Podgora
Tučepi Brela Pula - Banjole, Istrie Podgora

  

Další možnosti ubytování nabízíme na stránkách Ubytování ChorvatskoApartmány ChorvatskoHotely Chorvatsko a Penziony Chorvatsko.