Za dávných tektonických poruch se část současného pohoří Velebit oddělila od masivu a prasklinu překrylo moře, vznikl ostrov Pag jako nejdelší z jadranských ostrovů. S rozlohou 285 km2 je třetí největší (po Krku a Cresu) a pátý největší na Jadranu (po Brači a Hvaru). Ostrov má poněkud neobvyklý, táhlý tvar. Jeden básník o ostrovu Pag řekl, „že se roztáhl pod Velebitem jako unavená velryba“. Nejužší je ostrov na výběžku širokém pouhých několik set metrů, na jehož vrcholu se nachází místa Tovarnele a Lun. Nejširší místo je v jižní části u obce Miškovići – asi 2 km. V délce 60 km se Pag táhne od severozápadu na jihovýchod. Dělí Dalmácii od Přímoří a žije zde kolem osmi tisíc obyvatel.
Z největší části tvoří krajinu Pagu šedobílý, bórou zbrázděný kamenitý kras, který je v některých vyšších oblastech ostrý jako břitva. Zelené plochy se nacházejí na jihozápadě kolem obce Šimuni a v severozápadní části ostrova od Novalji do Tovarnelu. Pobřeží ostrova je mimořádně členité s velkým počtem zátok, přístavišť a písečných pláží. Mořské dno je převážně písečné a jen místy skalnaté. Hloubka pažských vod je 2 až 67 metrů.
Ostrov Pag tvoří převážně krasový vápenec a slín, a všude lze spatřit závrty, jeskyně a prohlubně. Na ostrově jsou tři sladkovodní jezera - Velo Blato a Malo Blato nedaleko Povljany a Blato Robota u Kolanu. Jsou zde i tři úrodná krasová pole - Novaljské, Kolanské a Povljanské, na kterých se vyvinulo zemědělství, a to především vinařství. Větší část ostrova leží na nulové nadmořské výšce, nejvyšší ostrovní vrchol je Sveti Vid měřící 349 m. Ze všech obcí jen Kolan a Gorica nejsou u moře nebo v jeho bezprostřední blízkosti. K ostrovu Pagu náleží i menší ostrůvky Maun, Škrda a Brušnjaci na západě a Maškalic a Šestakovci na severu.
