ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vyhledat na webu

s

Jedním z nevýznamnějších příběhů v historii města Pag je udělení Buly krále Bély IV., kterou městu Pagu udělil status Svobodného královského města. Stalo se to 30. března 1244 a uvedené datum se oslavuje jako Den města Pag. Uprostřed bojů ZadaruRabem o nadvládu nad ostrovem se Pažané neustále snažili dosáhnout autonomie, o kterou usilovali všemi právními prostředky. Pažský soudce Belota Dobronić se na Všeobecném chorvatském sněmu v Ninu v roce 1396 pokusil uskutečnit pažskou samosprávu a částečně se mu to i podařilo. Chorvatský král Ludvík I. v roce 1376 potvrdil Pagu práva svobodného královského města a dal mu některé další výhody. Král Ladislav v roce 1403 prodal svou část Dalmácie Benátkám a to se vztahovalo i na Pag. Takto Pag na více staletí připadl Benátské republice. V roce 1433 dostal Městský status, jeden z prvních podobných dokladů v Chorvatsku.

V polovině 15. století hrozilo větší nebezpečí od Turků, a tak se Pažané rozhodli 18. května 1443 zahájit výstavbu nového města na současném místě. Plány na budování nového města Pagu zhotovovali v Benátkách a na budování se podílel i velký stavitel a sochař Juraj Matejev Dalmatinac. Do nového města se Pažané přestěhovali v roce 1467. Opuštěné město pak nazvali prostě Stari Grad (Staré Město) a toto toponymum se zachovalo dodnes. Nově zbudované město poskytovalo více bezpečí, protože hradby byly dodatečně opevněny devíti věžemi. Do nového města Pagu se přestěhovalo veškeré obyvatelstvo Starého Města, a tak je vlastně historie starého i nového Pagu jedna a nedělitelná. V čele pažské správy po staletí byl kníže, kterého jmenovala ústřední moc z Benátek.

Důležitou roli ve vytváření kulturního a hospodářského života ve městě Pag hrály pažské šlechtické rodiny. Jejich paláce byly symboly moci a bohatství, ale i všeobecné prosperity města. V roce 1792 dostal Pag své první gymnázium.

Správní uspořádání města Pag

Do správního celku Města Pagu patří tyto obce:

  • Pag - 2720 obyvatel, středisko správního, hospodářského a kulturního života
  • Dinjiška - 147 obyvatel, nachází se v jižní části ostrova, obyvatelstvo se převážně zabývá chovem dobytka a cestovním ruchem
  • Bošana - 25 obyvatel, nová osada, vznikla podél lesa Bošana v západní části města Pagu
  • Gorica - 85 obyvatel, nachází se sedm kilometrů na jih od Pagu, na státní komunikaci D-106. Obyvatelstvo se zabývá dobytkářstvím a zemědělstvím
  • Košljun - 42 obyvatel, dříve byl výstupním přístavem starého města Pagu, v současnosti rybářské a turistické město
  • Miškovići - 61 obyvatel, nejjižnější osada města Pagu, bezprostředně u Pažského mostu. Obyvatelstvo se zabývá chovem ovcí a turizmem
  • Smokvica - 50 obyvatel, rustikální obec zbudovaná na kamenné krajině nad mořem, obyvatelstvo se převážně živí dobytkářstvím
  • Stara Vas - 102 obyvatel, jedna z nejstarších obcí na ostrově, domorodci se zabývají chovem dobytka a zemědělstvím
  • Šimuni - 137 obyvatel, především turistické místo, v němž je ACI jachtařský klub a velký autokemp Šimuni. Obyvatelstvo se kromě turismu zabývá i rybářstvím a dobytkářstvím
  • Vlašići - 242 obyvatel, velmi hezká osada v západní části města Pagu, místo v němž lze nalézt skutečné domácí speciality
  • Vrčići - 43 obyvatel, malá víska u státní komunikace D-106, obyvatelé se zabývají především chovem ovcí

Správní celek město Pag čítá celkem 3654 obyvatel.

Historické památky ve městě Pag

Staré jádro města Pag je chráněnou kulturní památkou a uvnitř se nacházejí stavby, které svědčí o intenzivním městském životě Pagu, jakož i o bohatství, kterým disponoval obzvlášť od 15. do 17. století. Město Pag bylo založeno 18. května roku 1443 a první budovou, pro kterou byl položen základní kámen, byl Sborový kostel Nanebevzetí Panny Marie (Zborna crkva Uznesenja Blažene Djevice Marije) na náměstí Petra Krešimíra IV. Začal se budovat jako katedrála, čili jako sídlo biskupské diecéze, ale tuto funkci nikdy nenaplnil z politicko-historických důvodů. Kostel si lze prohlédnout denně a liturgie se v něm konají pravidelně. Naproti Sborovému kostelu Nanebevzetí Panny Marie na náměstí Petra Krešimíra IV. stojí Knížecí palác. Byl zbudován během 15. století a do roku 1905 v něm bylo sídlo ostrovní a městské správy. V této budově stolovali knížata, zasedala Šlechtická a Městská rada. V jihozápadní části starého městského jádra stojí věž Skrivanat, na kterou navazují starobylé hradby. Věž Skrivanat se zachovala jako jediná z devíti věží, které obklopovaly město Pag. Byla postavena v 15. století jako pevný bastion na severozápadní straně města.

Pažská šlechta byla většinou velmi bohatá, nejvíce díky obrovským statkům, které vlastnila po celém ostrově, ale i solivarně, jako i díky osobnímu angažmá v rozvoji obchodu. Největší ze všech pažských rodin byla rodina Mirkovićů. Palác rodiny Mirkovićů se nachází v ulici Ivana Mirkoviće. Zbudoval ho v renesančním slohu architekt Radmilo Alegreti. Severní část paláce si zachovala původní podobu. Palác Jadrulić je v Jadrulićově ulici, lze jej poznat podle kamenného balkonu a zdobeného portálu. Byl zbudován v roce 1683 a zabíral dvě třetiny jižní části ulice, ve které se nachází.

Budovu městské správy tvoří někdejší věž Karmelengo na Branimírově nábřeží. Měla osmistranný tvar a zabezpečovala západní námořní bránu do města. U ní stál Městský archiv, který spolu s věží shořel v roce 1905. Frane Budak, tehdejší starosta, přestavěl věž a udělal z ní sídlo městské správy.

Solné magacíny na Prosice představují jedinečnou kulturní památku. Jejich výstavba začala v roce 1629.

Kostel sv. Kříže (svatého Antonína Opata) na Dominikánském náměstí je dnes soukromým domem, který si částečně zachoval původní podobu. V tomto kostele se opatrovala nejvýznamnější relikvie města Pagu, sv. Kříž, o něhož se starali dominikáni. Dominikánský klášter existoval až do roku 1807. Kostel sv. Petra s benediktinským klášterem stojí na cestě ze starého městského jádra do Prosiky a první zmínka o něm pochází z roku 1289. Existoval však již dříve. Klášter byl pravděpodobně zbudován již v 11. století. Na místě někdejšího kostela sv. Petra je nyní pátý v řadě devíti solných magacínů. Opatství sv. Petra bylo opuštěno začátkem 15. století a jeho původní podoba se zachovala až do roku 1779. Benediktinský klášter sv. Markéty se nachází v ulici Josa Felicinoviće. V něm žijí a pracují jeptišky benediktinky. Klášter byl zbudován v roce 1483 na podnět kanovníka Juraje Slovinji. Kostel u kláštera dala zbudovat šlechtická rodina Mišolićů. Kostel sv. Jiří se nachází v ulici Juraje Dalmatince a dříve byl částečně zabudován do severovýchodních hradeb města. V současnosti se v něm liturgie pořádají jen na svátek sv. Jiří, světce a patrona města Pagu, jinak se tento malý, hezký kostelík během léta využívá jako atraktivní galerie. U kostela sv. Františka stál klášter františkánů konventuálů, kteří se sem přemístili ze Starého města. Klášter byl zavřen v roce 1785. Do vyprázdněných prostor se nastěhovala první pažská škola. Celý areál byl zbořen v roce 1854. Kostel sv. Mikuláše - nejstarší údaj o tomto kostele pochází z roku 1433, když se o něm hovoří jako o místě, na kterém se platil poplatek na dovoz vína. Další zmínka o něm pochází z roku 1452 a dle zápisu z roku 1603 se v něm konala mše na svátek sv. Mikuláše. Kostel se zachoval v poměrně dobrém stavu.