Chorvatská republika (Republika Hrvatska) se rozkládá na ploše 56.594 km2. Rozloha vnitřního a teritoriálního moře je 31.067 km2. Hraničí se Slovinskem, Maďarskem, Srbskem, Bosnou a Hercegovinou a Černou Horou, při mořské hranici s Itálií, Slovinskem a Černou Horou. Chorvatsko má 4,4 miliónů obyvatel, z toho Chorvati představují 78 %.
Velký počet Chorvatů žije mimo Chorvatskou republiku v důsledku neustálé emigrace od 19. století do současné doby. Důvody k emigraci byly vždy především sociální, případně politické. Předpokládá se, že jen v západní Evropě žije asi milión Chorvatů, mimo Evropu žijí podle odhadů 3 milióny Chorvatů (včetně potomků). Na území Chorvatské republiky žijí dále tyto menšiny: Srbové (nejpočetnější), Bosňáci, Slovinci, Italové, Češi, Slováci, Maďaři. Průměrná hustota obyvatelstva je 84,2 obyv./km2. Mezi jednotlivými kraji jsou velké rozdíly. Více než polovina obyvatelstva žije ve městech. Chorvaté jsou převážně římsko-katolického vyznání (76,5 %), menšiny zčásti vyznávají pravoslaví a islám.
Chorvatská republika je rozdělena do 21 krajů neboli žup (županija). Úředním jazykem je chorvatština, která se píše latinkou. Hlavním a největším městem Chorvatska je Záhřeb (Zagreb) s 779 tisíci obyvatel. Záhřeb je hospodářským, dopravním, kulturním a vědeckým střediskem země, je národním symbolem státu. Chorvatská republika je moderní demokratický stát s ústavou z prosince 1990. Svou státoprávní tradici odvozuje od středověkého chorvatského knížectví a království (9. až 12. století).
Státní svrchovanost symbolizuje státní znak, státní vlajka a státní hymna. Státní znak tvoří štít se šachovnicí 25 bílých a červených polí. Ve stylizované koruně nad ní je pět malých štítů s historickými erby: se starým chorvatským erbem, erbem Dubrovnické republiky, Dalmácie, Istrie a Slavonie. Státní vlajku tvoří tři vodorovné pruhy - červený, bílý a modrý, uprostřed vlajky je chorvatský státní znak. Červeno-bílo-modré pruhy jsou dědictvím revoluce roku 1848. Státní hymna je Lijepa naša domovino (Krásná naše vlasti). Její text napsal básník A. Mihanović, zhudebněna byla v r. 1846 pravděpodobně J. Runjaninem. Status hymny sice získala až v r. 1974, ale již od svého vzniku byla celonárodním chorvatským symbolem.