Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.      

Samostatné Chorvatsko

V červnu 1991 na základě proklamace nezávislosti byla vyhlášena Chorvatská republika, což byl počátek občanské války a konfliktu s jugoslávskou armádou. V roce 1992 byla Chorvatská republika uznána většinou států světa. Jejím prvním prezidentem se stal Franjo Tudjman (zemřel roku 1999). Po těžkých bojích získala v srpnu 1995 chorvatská vláda kontrolu nad celým svým územím a tím i možnost v mírových podmínkách dokončit vytvoření demokratického státu. Téhož roku byla v americkém Daytonu podepsána dohoda o uspořádání hranic a dalších vztahů s nesvářenými stranami konfliktu. Na začátku roku 2000 nová chorvatská vláda v čele s prezidentem Stipe Mesićem prosazovala politiku s úzkou spoluprací s EU, začleněním do evropských struktur a oživení ekonomiky státu.

Chorvatská republika (Republika Hrvatska) se rozkládá na ploše 56.594 km2. Rozloha vnitřního a teritoriálního moře je 31.067 km2. Hraničí se Slovinskem, Maďarskem, Srbskem, Bosnou a Hercegovinou a Černou Horou, při mořské hranici s Itálií, Slovinskem a Černou Horou. Chorvatsko má 4,4 miliónů obyvatel, z toho Chorvati představují 78 %.

Velký počet Chorvatů žije mimo Chorvatskou republiku v důsledku neustálé emigrace od 19. století do současné doby. Důvody k emigraci byly vždy především sociální, případně politické. Předpokládá se, že jen v západní Evropě žije asi milión Chorvatů, mimo Evropu žijí podle odhadů 3 milióny Chorvatů (včetně potomků). Na území Chorvatské republiky žijí dále tyto menšiny: Srbové (nejpočetnější), Bosňáci, Slovinci, Italové, Češi, Slováci, Maďaři. Průměrná hustota obyvatelstva je 84,2 obyv./km2. Mezi jednotlivými kraji jsou velké rozdíly. Více než polovina obyvatelstva žije ve městech. Chorvaté jsou převážně římsko-katolického vyznání (76,5 %), menšiny zčásti vyznávají pravoslaví a islám.

Chorvatská republika je rozdělena do 21 krajů neboli žup (županija). Úředním jazykem je chorvatština, která se píše latinkou. Hlavním a největším městem Chorvatska je Záhřeb (Zagreb) s 779 tisíci obyvatel. Záhřeb je hospodářským, dopravním, kulturním a vědeckým střediskem země, je národním symbolem státu. Chorvatská republika je moderní demokratický stát s ústavou z prosince 1990. Svou státoprávní tradici odvozuje od středověkého chorvatského knížectví a království (9. až 12. století).

Chorvatský státní znak, vlajka a hymna

Státní svrchovanost symbolizuje státní znak, státní vlajka a státní hymna. Státní znak tvoří štít se šachovnicí 25 bílých a červených polí. Ve stylizované koruně nad ní je pět malých štítů s historickými erby: se starým chorvatským erbem, erbem Dubrovnické republiky, Dalmácie, Istrie a Slavonie. Státní vlajku tvoří tři vodorovné pruhy - červený, bílý a modrý, uprostřed vlajky je chorvatský státní znak. Červeno-bílo-modré pruhy jsou dědictvím revoluce roku 1848. Státní hymna je Lijepa naša domovino (Krásná naše vlasti). Její text napsal básník A. Mihanović, zhudebněna byla v r. 1846 pravděpodobně J. Runjaninem. Status hymny sice získala až v r. 1974, ale již od svého vzniku byla celonárodním chorvatským symbolem.

Chorvatské státem uznané svátky (od 1. 1. 2002) jsou tyto:

  • 1. leden - Nový rok
  • Velikonoční neděle a pondělí (pohyblivé)
  • 1. květen - Svátek práce
  • Boží tělo (pohyblivý)
  • 30. květen - Den Chorvatského sněmu (pracovní den)
  • 22. červen - Den boje proti fašismu
  • 25.červen - Den státnosti Republiky Chorvatsko
  • 5. srpen - Den vítězství a díkůvzdání vlasti
  • 15. srpen - Nanebevzetí Panny Marie
  • 8. říjen - Den nezávislosti (pracovní den)
  • 1. listopad - Všech svatých - Památka zesnulých
  • 25. a 26. prosinec - vánoční svátky. S ohledem na náboženskou pestrost je dalších několik svátků odlišných náboženství. Pro pravoslavné občany je svátečním dnem, a tedy i dnem pracovního klidu, 7. leden, pro muslimské věřící je pak pohyblivý svátek bajrám v polovině března a pro židovské věřící také pohyblivý svátek Jom Kippur a Roš hašana v září. Kromě těchto svátků se slaví a jsou dnem pracovního klidu některé další místní památné dny, jako např. v Dubrovníku svátek dubrovnického patrona sv. Blažeje (Sveti Vlaho) 2. února.

Dovolená v Chorvatsku

Pojeďte na dovolenou do překrásných chorvatských letovisek:

Rovinj, Istrie Vodice Zaostrog Gradac
Rovinj, Istrie Vodice Zaostrog Gradac
Tučepi Brela Pula, Istrie Podgora
Tučepi Brela Pula - Banjole, Istrie Podgora

  

Další možnosti ubytování nabízíme na stránkách Ubytování ChorvatskoApartmány ChorvatskoHotely Chorvatsko a Penziony Chorvatsko.