Ostrovy Krk (409 km2), Cres (404 km2), Brač (396 km2), Hvar (300 km2), Pag (285 km2) jsou první pětkou největších chorvatských ostrovů. Pro lepší orientaci a vzhledem ke členění pevninské části Chorvatska můžeme chorvatské ostrovy přičlenit k regionům pobřežní části Chorvatska, odkud bývá zpravidla také nejpřímější trajektový spoj, zejména pokud se jedná o větší a trvale obydlené ostrovy. Na všech chorvatských ostrovech panuje středomořské klima s dlouhými a suchými léty, zimy jsou pak mírné a deštivé. Kromě extenzivního (drobného) zemědělství jsou ostrovy vyhledávány za účelem letní rekreace a odpočinku, jelikož poskytují daleko více soukromí a klidu pro strávení letní dovolené, než např. vyhlášená turistická centra na pevninském pobřeží Chorvatska.
 |  |
| Ostrov Brač - pláž Zlatni rat (Zlatý roh) | Ostrov Hvar - letecký snímek |
Podél západního pobřeží Istrijského poloostrova se nachází 53 roztroušených ostrůvků a 23 útesů a mořských hřebenů. Jediný větší a trvale obydlený ostrov Veli Brijun se nachází poblíž jihozápadního pobřeží Istrie, severozápadně od největšího města a přístavu na Istrii - Puly. Spolu s ostrovem Mali Brijun je vyhlášen národním parkem. Oba tyto ostrovy jsou pak známé jako národní park Brijuni.
Nacházejí se v rozlehlém Kvarnerském zálivu, do něhož spadá také pobřežní část Středního Chorvatska - Chorvatské přímoří. Vnější hranice (na moři) je pak tvořena pomyslnou čarou od mysu Kamenjak na jihu Istrijského poloostrova přes ostrovy Susak, Ilovik, Maun až k jižnímu pobřeží ostrova Pag, přesněji řečeno po Ljubačka vrata, která jsou přesně pod mostem spojující ostrov Pag s pevninou.
Dělí se na tzv. pás vnějších ostrovů (dále od pevniny): Cres, Unije, Lošinj, Susak a Ilovik.
A tzv. pás vnitřních ostrovů (blíže k pevnině): Krk, Plavnik, Prvič, Sv. Grgur, Goli, Rab, Dolin, Pag, Škrda, Maun a další drobné ostrůvky a útesy.
Na severozápadě ostrovy Premuda, Silba, Olib, Molat, Sestrunj a Vir. Směrem na jihovýchod pak další ostrovy jako Pašman, Ugljan, Iž, Dugi otok, Kornatské souostroví (národní park), Žirje a další menší ostrovy v blízkosti pevniny nedaleko letovisek Vodice a historického města Šibenik. Jižní hranici severodalmátských ostrovů pak tvoří mys Ploča poblíž městečka Rogoznica.
Oblast, ve které bychom našli tyto ostrovy, je ohraničena na severozápadě mysem Ploča, na jihu a jihovýchodě pak Korčulským a Neretvanským průlivem. Na pobřeží můžeme za hranici považovat ústí řeky Neretvy do moře (Neretvanského průlivu). Patří sem velké a obydlené ostrovy jako Brač, Hvar, Šolta, Vis a několik dalších menších ostrovů a ostrůvků.
Opět se dělí na vnější: Korčula, Sušac (nejvzdálenější chorvatský ostrov od pevniny), Mljet, Lastovo a Palagruža.
A vnitřní, tzv. Elafitské ostrovy: Jakljan, Šipan, Lopud, Koločep, Daksa, Lokrum, Supetar, Bobara, Mrkan.
Hranicí pro skupinu jihodalmatských ostrovů je západní výběžek poloostrova Pelješac a na jihu městečko Cavtat, ležící v blízkosti státní hranice s Černou Horou (Montenegro).
Vyberte si ze široké nabídky apartmánů po celém pobřeží Chorvatska!
