Od řeky Ilovy na západě, státní hranice se Srbskem pak na východě, sever ohraničuje řeka Dráva a hranice s Maďarskem, jih je vymezen řekou Sávou, která zároveň tvoří státní hranici s Bosnou a Hercegovinou. Převážně zemědělská oblast s největšími městy Osijek (přes 100 000 obyv.) a Slavonski Brod (65 000 obyv.) Převažuje mírné kontinentální klima s průměrnými teplotami v zimě těsně pod bodem mrazu a v létě kolem 22 stupňů C. Průměrný úhrn srážek se pohybuje mezi 750 až 1050 l/m2/rok. Tato část Chorvatska je českými turisty využívána pouze sporadicky. Nemá přístup k moři a proto leží mimo oblast zájmu většiny letních návštěvníků z Česka.
Ze severu jej můžeme ohraničit řekou Drávou ahranicí s Maďarskem, na západě státní hranicí se Slovinskem, východ lze určit částečně podle toku řeky Ilovy a tedy hranicí se Slavonií. Jižní část Středního Chorvatska se pak nazývá chorvatské přímoří, jenž serozprostírá podél pobřeží Jaderského moře na severozápadě od města Rijeka až po městečko Karlobag na jihovýchodě. Centrem tohoto území a zároveň hlavním městem Chorvatska je Záhřeb (necelý 1 milion obyv.). Na jihu území pak město Rijeka (145 000 obyv.) se svými loděnicemi a největším přístavem v Chorvatsku. Převážně průmyslová oblast, v části mořského pobřeží pak zaměřena na cestovní ruch. Letoviska jako Crikvenica, Novi Vinodolski, Senj nebo Karlobag většině návštěvníků Chorvatska jistě není nutné blíže představovat. Klima ve vnitrozemské části, okolí města Záhřebu a Karlovace, bychom snášeli mírné kontinentální. Pro nás je však příjemnější přímořské klima v pásu pobřeží, kde průměrná teplota v létě dosahuje téměř 26 stupňů a v zimě neklesá pod bod mrazu. Střední částí Chorvatska vede dálnice, umožňující turistům jedoucím z Rakouska, nebo Maďarska, dopravit se do přímořských letovisek nejen v části chorvatského přímoří, ale také celého Chorvatska.
Tvoří severozápadní část Chorvatska. Ze tří stran je obklopen Jaderským mořem. Jeho východní pobřeží pak omývají vody Kvarnerského zálivu. Severní hranici tvoří státní hranice se Slovinskem. Administrativním centrem poloostrova je ve vnitrozemí ležící město Pazin (asi 5000 obyv.). Na jihu Istrie pak Pula (cca 65000 obyv.), která je zároveň nejrušnějším místem Istrijského poloostrova. Celé západní pobřeží s prázdninovými destinacemi v okolí Umagu, Novigradu, Poreče, Vrsaru, Rovinje a historickými centry těchto starobylých sídel je nejen pro turisty z České republiky velice známým a vyhlášeným krajem pro strávení letních dovolených.
Z pohledu současného Chorvatska můžeme označit území Dalmácie ohraničené na severozápadním pobřeží městem Karlobag, v jihovýchodní části Chorvatska pak končí na hranicích s Černou Horou (Montenegro), u vstupu do soustavy zálivů Boka Kotorska. Podnebí v této přímořské oblasti je výrazně středomořské s dlouhými a suchými léty, zimy pak jsou vlhké, deštivé s teplotami kolem +8 až + 10 stupňů C. Jen v hornatých částech Dalmácie, jako jsou pohoří Biokovo (na jihu), a Velebit na severu, převládá submediteránní podnebí (nižší teploty a vyšší srážky). Na vrcholcích pohoří Velebit by jste pak v zimním období zažili také sníh a teplotu pod bodem mrazu. Celá přímořská oblast je zaměřena téměř výhradně na cestovní ruch a nabídku destinací ke strávení letních dovolených. V posledních letech byly dobudovány dálniční spoje vedoucí z kontinentální (vnitrozemní) části Chorvatska tak, aby bylo možno dostat se rychle a pohodlně do oblíbených turistických středisek.
Z pohledu cestovatele a turisty se dále dělí na Dalmácii severní, střední a jižní.
Severní Dalmácie - od Karlobagu po Rogoznicu. Spádová oblast Zadar. Ostatní známá města a letní destinace jako Biograd na Moru, Vodice, Šibenik.
Střední Dalmácie - od Rogoznice po Gradac. Spádová oblast Split. Významná místa jako Trogir, Omiš, Makarska.
Jižní Dalmácie - od Gradacu po Oštri Rt (státní hranice s Černou Horou, záliv Boka Kotorska). Spádová oblast Dubrovník. Významná města a letoviska Ploče, Neum (Bosna a Hercegovina), Dubrovník, Cavtat.
Vyberte si ze široké nabídky apartmánů po celém pobřeží Chorvatska!
