Zvláštní bohatství tvoří minerální, termální a pramenité vody. Využití tohoto bohatství není v Chorvatsku velké, především v oblasti termálních vod. Místně jsou využívány jako termální lázně. V Chorvatsku najdeme 15 druhů léčivého bahna a 14 termálních pramenů (7 termominerálních pramenů), všechny se nalézají ve vnitrozemí. Potenciál je však ve využití přírodních minerálních vod jako balené vody na pití.
 |  |
| Splouvání řeky Zrmanja |
Zdejší řeky jsou poměrně krátké, většina jich pramení ve vápencových pohořích, jako tzv. vyvěračky. Zejména z jara a na podzim jsou poměrně vodnaté. Řeky na chorvatském území patří k černomořskému (cca 35.200 km2 = 62 %) a jadranskému (21.400 km2 = 38 %) úmoří. Rozvodí tvoří hřbet Dinárského pohoří. K černomořskému úmoří náleží nejmohutnější a nejdelší chorvatské řeky - Sava, Drava, Dunaj, Kupa, Mura a Bosut. Řeky jadranského úmoří jsou méně mohutné, kratší s menšími přítoky - Mirna, Raša, Dragonija, Cetina, Krka.
S ohledem na vápencové složení zdejších pohoří má mnoho říček formu ponorných, tzv. vyvěraček. Jedná se o říčky, které mají tok ukrytý pod zemí a vyvěrají často i do Jaderského moře pod hladinou moře, např. Lika, Ričica ve Velebitu.
Jak je patrné z tabulky nejdelší (a také nejdivočejší) řekou v Chorvatsku je Sáva. Pramení ve Slovinsku a vzniká soutokem Sávy Dolinky a Sávy Bohinjky. Na území Chorvatska vtéká v blízkosti hraničního přechodu Samobor, západně od Záhřebu. Její povodí činí cca 95 700 km2. Až do Záhřebu teče v horách v úzkém říčním údolí. Střední a dolní tok vede jižním okrajem Středodunajské roviny. Tady řeka silně meandruje a její koryto je ve značné délce obehnáno hrázemi proti povodním. Šířka koryta u Záhřebu je 100 m a v ústí 280 m. Sáva je nejvodnatějším přítokem Dunaje. Na mapě můžete její tok sledovat v blízkosti současné dálnice ze Záhřebu na Slavonski Brod. Chorvatské území opouští po 562 km a pokračuje na území Srbska, kde se u Bělehradu vlévá do Dunaje. Splavná je od Sisaku až po ústí do Dunaje.
Další velkou řekou je Dráva pramenící v jižním Tyrolsku v Itálii, v Karnských Alpách. Na horním toku v Rakousku protíná Klagenfurtskou kotlinu a prodírá se skrze jižní výběžky Alp zejména pak Gailtalských, kterým tvoří jejich severní hranici. Na území Slovinska vtéká do Středodunajské roviny. Další část svojí trasy tvoří přirozenou hranici mezi Chorvatskem a Maďarskem, až na posledních 50 km v okolí Osijeku, před soutokem s Dunajem. Chorvatskem protéká 305 km. Splavná je od městečka Čadavica k ústí řeky. Na řece byla vybudována kaskáda vodních elektráren, a sice v Rakousku, ve Slovinsku a v Chorvatsku. Od Villachu je možná lodní doprava v délce 650 km až k ústí. Protéká městy Villach, Maribor, Ptuj, Ormož, Belišće, Varaždin, Osijek.
Chorvatskem protéká také druhá největší řeka Evropy, Dunaj. Protéká nejvýchodnějším cípem Chorvatska v délce 188 km. Je po Volze druhá nejdelší řeka v Evropě, která protéká nebo tvoří státní hranici celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko, Ukrajina). Délka toku činí 2 857 km (s Bregem 2888 km). Rozloha povodí je 801 463 km² a zasahuje do 19 evropských států.
Přímořské řeky jsou kratší, s nevyrovnaným stavem vody, zato velmi prudkým průtokem v jarních měsících. Na Istrii stojí za zmínku např. řeka Mirna a Raša. V Dalmácii pak Krka, Cetina a Zrmanja.
Zrmanja je typická krasová řeka v Severní Dalmácii. Neohromí délkou ani mohutností, ale protože protéká hornatou oblastí, je nádherná svojí prudkostí, nádhernými vodopády a peřejemi v divokých soutěskách. Je výborným místem pro obdivovatele divoké vody. Řeka je splavná pro malé lodě až do obce Obrovac. Nejoblíbenějším úsekem pro vodáky je část mezi městečky Ervenik po přehradu Muškovci. Řeka je vhodná pro zkušené vodáky, ale i turisté si mohou užít kouzla této krasové říčky (organizované akce pro zájemce) ústící do Novigradského zálivu.
Cetina sestupuje od pramene na 105 km délky z 385 m. Její povodí je cca 3 700 km2. Pramení v Dinárském pohoří blízko obce Cetina, pak pokračuje krasovým polem mezi Kninem a Sinjem, klikatí se kolem hory Mosor a v přímořském městečku Omiš se vlévá do Jaderského moře. Také Cetina je zajímavá lokalita pro milovníky raftu.
Krka vzniká spojením několika menších řek, které se spojují u městečka Knin. Po cestě k moři protéká suchou krasovou oblastí. Kaňony a vápencové bariéry vytvořily zcela neopakovatelnou krajinu. Na svém toku překonává s ladností a kouzlem výškové rozdíly v krásných vodopádech - Národní park Krka; nejvyšším z nich je Manojlovac (52 m). Na svém toku vytváří také několik menších jezer (např. Visovac s ostrůvkem uprostřed). U Šibeniku ústí do Jaderského moře.
Vranské jezero je jedinou zásobárnou sladké vody na ostrově Cres (zásobuje také sousední ostrov Lošinj). Jezero má rozlohu 5,2 km2. Jednou ze zvláštností je to, že jeho hladina je 13 m nad hladinou moře (kriptodeprese). Jeho hloubka činí 81 m. Vodou je zásobováno z místních podzemních pramenů a vydatných pramenů z pevniny. Uvádí se, že v jezeře je shromážděno cca 200 mil. m3 sladké vody výborné kvality. Břehy jezera jsou výborným místem pro hnízdění a život velkého počtu vodních ptáků. Na ostrově jsou dvě ekologické rezervace (Podokladi a Kruna). Jedním z hlavních projektů je projekt na ochranu supa bělohlavého. Můžeme zde pozorovat i několik autochtonních živočišných druhů.
Jezero stejného názvu - Vranské jezero nalezneme ještě na jednom místě Chorvatska, a to v severní Dalmácii, v blízkosti zajímavého turistického letoviska Biograd na Moru. Jedná se o největší přírodní jezero s rozlohou cca 30 km2. Jeho šířka je v průměru 2 km a délka 14 km. Na rozdíl od Vranského jezera na Cresu je mělké. Hloubka dosahuje maximálně 6 m. Podobně jako Vranské jezero na Cresu je i zde hladina jezera nad hladinou moře (kriptodeprese). Vodní plocha vznikla zatopením krasového pole. Od moře je oddělena v nejužším pouze 800 m širokým vápencovým hřbetem (blízko Pakoštane). Jezero vzniklo kumulací sladké vody z několika sladkovodních pramenů. Voda v jezeře je však brakická - podzemními kanály je přirozeně spojeno s blízkým mořem. Uměle pak byl vybudován úzký kanál Prosika jako ochrana před místními záplavami. Celá oblast je ornitologickým a rybářským rájem. V roce 1999 bylo 57 km2 vodní plochy a přilehlých břehů prohlášeno přírodním parkem. Ornitologická rezervace (vyhlášená v roce 1983) v severozápadní oblasti jezera je domovem cca 240 druhů ptáků. Celá oblast samozřejmě myslí na turisty. Celoročně zde je možné chytat ryby (rybářský lístek můžete zakoupit na recepci blízkého autokempu + zapůjčení loďky), jsou pořádány ornitologická pozorování. Na východní straně jezera je vybudována příjemná stezka pro pěší a cyklisty. Nejkrásnější pohled na jezero je z upravené vyhlídky na vrchu Kamnejak.
Prokljanské jezero najdete na dolním toku řeky Krky. Jeho plocha je 11 km2. Severní část je mělčí (v průměru 4 m), v jižní pak hloubka dosahuje až 20 m. Také toto jezero je propojené s mořem, a to umělým kanálem ústícím u přístavu v Šibeniku. Také zde je voda brakická. Zajímavostí je malý ostrůvek uprostřed jezera se zbytky antických a středověkých staveb. V okolí se podávají výborně upravené jezerní ryby.
Jedním z největších jezer v Chorvatsku - uměle vytvořeným na toku řeky Cetiny - je jezero Peručko ležící v nadmořské výšce 360 m. Cetina vyvěrá na povrch u obce Vrlika. Výborně ho uvidíte v celé kráse, jestliže pojedete na jihodalmatské pobřeží starou cestou. Zhruba na půl cesty mezi městy Knin a Sinj Vás bude provázet po levé straně silnice v délce 20 km. Smyslem vybudování celého vodního díla byly potřeby hydroelektrárny Peruča. Tento komplex byl vybudován na přelomu 60. a 70. let jako první vodní elektrárna na krásném toku Cetiny (po směru toku jsou vybudovány ještě další tři). Největší hloubka u hráze je 64 m. Obsah jezera se odhaduje na cca 500 mil. m3 vody. Jezero se využívá i pro rekreační účely, v poslední době zde bylo vybudováno několik příjemných kempů.
Vyberte si ze široké nabídky apartmánů po celém pobřeží Chorvatska!
