Rozhodujete se letos pro některý z ostrovů v Chorvatsku? Shlédnutím těchto pláží ostrova Brač nejspíš budete mít jasno. Méně frekventovaná místa, krásná příroda, vinice, duch ostrova, památky, vynikající kuchyně. Každý si najde to svoje!
Poblíž městečka Bol na ostrově Brač se nachází snad nejznámější pláž v celém Chorvatsku – pláž Zlatni rat, dlouhá přes 630 m. Česky se jí říká Zlatý roh nebo Zlatý mys. Navzdory mnohým mylným představám o písečné pláži je Zlatni rat pláží oblázkovou.
Na ostrově Brač se nachází také nejvyšší bod na ostrovech Jaderského moře, 778 m vysoká Vidova gora (Hora sv. Víta). Ostrov obývá cca 14.000 obyvatel. Na ostrově je 21 vesnic. Největší z nich je obec Supetar. Do obce Supetar je spojení trajektem z Makarské, ze Splitu pak do obce Sumartin na druhé straně ostrova. Spojení na ostrov je v letních měsících také od roku 1993 charterovými lety na letiště Veško polje. Přistávat zde mohou letadla s cca 100 cestujícími.
Osídlení ostrova Brač je prokazatelné z archeologických nálezů již z paleolitu. O tom svědčí nálezy z jeskyně Kopačina. Další nálezy ukazují na osídlení ilyrskými kmeny v době bronzové a železné. Brač byl v průběhu dějin jako celé území Chorvatska součástí několika státních útvarů. Na počátku našeho letopočtu byl ostrov osídlován Římany a později byl pod správou Byzantské říše. V roce 925 se Brač stal součástí středověkého chorvatského státu. Později patřil pod správu Benátské republiky s krátkými obdobími vlády Uherského a Bosenského krále. Po podrobení Benátek Napoleonem se Brač stal krátce administrativní součástí Francie. Roku 1807 ovládla ostrovy Brač a Korčula s pomocí ruského námořnictva Černá Hora. Vídeňský kongres v roce 1814 rozhodl o připojení Brače k Rakousku. Po rozpadu Rakousko-Uherska roku 1918 se stal ostrov součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Počet obyvatel počátkem 20. století dramaticky klesl v důsledku silné emigrace. V roce 1941 okupovala ostrov Itálie. Po její kapitulaci roku 1943 obsadila ostrov v červnu 1944 německá vojska. Po osvobození byl ostrov součástí Jugoslávie až do získání nezávislosti Chorvatska roku 1991.
 |  |
| Postira, ostrov Brač | Pláž Zlatni rat (Zlatý roh) - Bol, ostrov Brač |
Ve znaku Brače můžeme vidět motiv dvou vzpínajících se kozlů. Tento motiv byl převzat z ilyrského šperku nalezeného na ostrově. Ostrov Brač je také znám jako místo, kde se choval dobytek. Jméno se údajně odvodilo od italských výrazů pro rohatý dobytek. Mohli bychom přijmout i vysvětlení z oblasti mýtů: Antenor z Tróje prý tajně pohostil Odyssea a Meneláa a souhlasil s tím, aby unesená Helena byla vrácena Helénům. Po řeckém dobytí Tróje mu Řekové ušetřili život a odvedli jej do Ambracie. Odtud odplul na ostrov, který po vzoru (Am)bracie pojmenoval Bracija (=Brač). S sebou přivedl pastýře Braka, námořníka Elafa, který u dnešního Bolu založil město Elaphusa, a zemědělce Silena. Silen na ostrov přinesl vinnou révu a olivu spolu s nějakou kuklou, ze které se vyklubal - cvrček.
Ostrov Brač je jako všechny ostrovy jaderského souostroví tvořen převážně vápenci. Celé území je v podstatě krasovou oblastí. Nejznámějšími krasovými jevy je Dračí jeskyně (Zmajeva špilja) u obce Murvica a jeskyně Kopačina jižně od Supetaru. Významné jsou rovněž tři jeskyně s významem pro potápění - jeskyně Maňajama 1 a Maňajama 2, objevené českými potápěči nedaleko moře a pak již delší dobu známou podmořskou propastí Lučica ve stejnojmenné zátoce. Jinak tvoří krasové jevy na Brači typické tvary jako škrapy, doliny, polje, závrty a propasti. Zdejší propast Jama kod Matešić stana u obce Hum představuje svými 260 m hloubky 49. nejhlubší propast Chorvatska.
Proslulý je bračský mramor, který se od antiky využívá jako stavební materiál. Byl z něj vybudován například proslulý Diokleciánův palác ve Splitu, z pozdější doby pak je patrně nejznámější budovou Bílý dům ve Washingtonu. Kamenické řemeslo se na ostrově Brač dodnes zachovalo v okolí osady Pučišća, kde je lom a kamenická škola.
 |  |
| Klášter Blaca - ostrov Brač | Výrobky z mramoru - ostrov Brač |
Středomořské podnebí ostrova zajišťují teplá, suchá léta a krátké a deštivé zimy s průměrnou teplotou okolo 9 stupňů. Sněhové srážky se objevují velice zřídka a nejsou trvalého rázu. Ostrov Brač je velmi slunečný, průměrná délka slunečního svitu je 2 700 hodin ročně. Teplota moře dosahuje v letních měsících 24 -26 stupňů. V zimně neklesá pod 14 stupňů. Počasí na tomto chorvatském ostrově Brač ovlivňují pravidelné větry vanoucí na Jadranu. Chladná, severní bora, jižní teplé jugo a v letních měsících denní a noční příjemný mistrál.
Hřeben ostrova se nesymetricky zvedá. Postupně a mírně klesá k severu, náhle a prudce k jihu. Ostrov Brač je pokryt stále zeleným hustým porostem keřů (tzv. makchie), který je bohatší a hustší v přímořském pásmu. Tento porost je tvořen dubem cesmínovým, jalovcem, cesmínou ostrolistou, planikou, pistácií, rozmarýnem a vřesy. Ve vyšších polohách je tento plášť řidší a chudší. Lesy zaujímají čtvrtinu povrchu ostrova Brač (26,5 %). V přímořských oblastech je velmi rozšířená přímořská borovice a na výšinách nad 400 m převládají černá borovice, dub, habr a jasan. Výrazným prvkem ostrova jsou rozlehlé plochy skalnaté krajiny s četnými údolími, ostrými a hlubokými prohlubněmi, údolíčky přerušovanými suchými úvaly. Na skalnatých plochách rostou trsy voňavé léčivé šalvěje, pelyňku, slezu, smilu, vřesu a bodláku. Do oka padnou i kytice levandule. Po celá staletí se pracovité rolnické ruce Bračanů drásaly do krve odstraňováním kamení, vytvářejíc kousky pole a tvoříc terasovité pozemky, na kterých Bračané vytrvale vysazovali vinohrady a olivové háje. Hromady kamení na ostrově jsou trvalou památku na práci Bračanů s kamenem.
Život na ostrově ovlivňoval vždy nedostatek sladké vody. Prameny jsou pouze v okolí Bolu na jihu. Dešťová voda se právě díky bezpočetným puklinám ve vápenci ztrácí v podzemí a podzemními „potůčky" vytéká do moře. Veškerá sladká voda je přiváděna na ostrov Brač podmořským vodovodem vybudovaným v polovině minulého století. Jinak se voda dovážela lodí. Pro nedostatek vody je ostrov z hospodářského hlediska jen obtížně využitelný. Na počátku minulého století se začalo rozvíjet dnes nejvýznamnější odvětví - turistický ruch. Dále se pěstují olivy a vinná réva. Významná je také již zmíněná těžba vyhlášeného bračského mramoru a dále rybolov.
Obce a osady na Brači si do dnešní doby dochovaly částečně neporušený typický dalmatský ráz. Brač je zajímavý pro své četné stavitelské památky - ilyrské (kyklopské) hradby, opevněná sídliště zvaná gradiny, nízké chýše kruhového půdorysu z místního lomového kamene zvané bunje, skýtající pastevcům úkryt před nepohodou. Z období Říma zde zůstaly četné sarkofágy, dvě mauzolea a zbytky dalších staveb. Starokřesťanskou epochu reprezentují pozůstatky svatyň, období starochorvatské jedenáct starobylých kostelíků z 9. až 12. století. Ty stojí většinou na návrších a je od nich krásný rozhled. K nejpřitažlivějším památkám patří skalní klášter v jihozápadní části ostrova a Dračí jeskyně u Murvice na jižním pobřeží.
Na Brači najdete různé typy pláží - od těch s jemnými oblázky s pozvolným přístupem do vody, přes upravená betonová plata po skalnaté pobřeží. Přibližně 4 km východně od letoviska Postira najdete písečnou pláž Lovrečinu. Všude však naleznete moře v okouzlujících barvách. Brač je také vyhlášeným místem pro všechny vodní sporty. V městečku Bol je zázemí pro tenisty, vyznavače windsurfingu a také vyhlášená pláž Zlatni rat.
