Ostrov Korčula patří ke skupině jihodalmatských ostrovů a je šestým největším ostrovem v Jaderském moři vůbec (Mljet, Lastovo, Elafitské ostrovy - Šipan, Lopud, Koločep a další malé ostrůvky). Jako všechny dalmatské ostrovy i Korčula má protáhlý tvar přibližně souběžně s pobřežím. Východní a západní část je poměrně nízká, v centrální části dosahuje výšky přes 550 m. Nejvyšší horou je Klupca (569 m). Ostrov do roku 1998 pokrývaly z velké části lesy. Ovšem rozsáhlé požáry zničily velkou část porostů v centrální části, postiženy byly i osady Blato a Smokvica.
 |  |
| Město Korčula | Přístav města Korčula |
Od dalšího velkého ostrova Hvaru je Korčula oddělena Korčulanským průlivem a od poloostrova Pelješac pak Pelješackým průlivem. Rozloha Korčuly je 279 km2 a obývá ho přibližně 17.000 obyvatel. Je cca 47 km dlouhá a v průměru cca 8 km široká. Její pobřeží je poměrně členité a zátoky poskytují krásné pláže na koupání. Největší záliv Vela Luka je v jeho západní části, ostatní zálivy jsou vesměs menší (Tri luke, Brna, Meja aj.). Skupiny ostrůvků obklopují pobřeží jak při východním cípu ostrova (Badija, Majsan, Planjak, Vrnik, Sutvara a další), tak i při západním (Ošjak, Proizd aj.).
Klima je zde mírné, s příznivými podmínkami pro zemědělství, ke kterému se využívá několik velmi úrodných polí (Čarsko polje, Blatsko polje a další). Pěstuje velmi kvalitní vinná réva, jižní ovoce a olivy, mandle a pod. Právě odtud pocházejí velmi oblíbená vína, např. Pošip, Rukatac, Plavac, Grk a některá další. Ostrov je porostlý středomořskou vegetací, zajímavostí jsou i piniové lesy v některých oblastech ostrova. Část ostrova je hornatá, nevyšším vrcholem je hora Klupca (568 m) a Kom (510 m).
 |  |
| Tvrz Forteca nad městem Korčula | Podobizna Marca Pola, město Korčula |
Turismus má na ostrově dlouholetou tradici a díky příznivému klimatu je Korčula navštěvována i mimo hlavní sezónu. Mezi nejvýznamnější střediska na pobřeží patří městečka Korčula, Vela Luka, Lumbarda, Brna, Prižba. Ve vnitrozemí jsou to pak osady Žrnovo, Pupnat, Čara, Smokvica i Blato, Račišće. Ubytování je na Korčule možné v hotelech a v soukromí a je na vysoké úrovni. Kempy zde prakticky nejsou.
Sportovní vyžití je možné ve všech oblastech. Dobré podmínky jsou pro všechny vodní sporty i potápění.
Malá osada a dost hluboká zátoka na jižním pobřeží ostrova Korčuly, 4 km od vnitrozemské obce Smokvica, jejímž je Brna přístavem. V poslední době se rozvíjí jako malé letovisko. V blízkosti Brny, v zátoce Istruga lje éčivé bahno, které se zatím využívá volně, neorganizovaně. I zde se můžete setkat s lidovou slavností vycházející z dávné minulosti. V nedaleké Smokvici se konají známé zdejší tradiční rytířské hry kumpanija, v nichž místní vojsko - domobrana, tj. místně kumpanija, předvádí svou připravenost bránit v boji svůj domov a rodiny. Kumpanija má svůj původ v době tureckého ohrožení, kdy obrana na ostrovech byla převážně v rukou místní domobrany = kumpanije. Hry mají na ostrově starou tradici, kromě Smokvice se konají na dalších čtyřech místech (v Pupnatu, Žrnovu, Blatu, a v Čaře).
Ubytování je možné v hotelu Feral nebo v soukromí. Ke koupání je upraveno místo u hotelu Feral, lépe je však využít pláží v malých blízkých zátokách nebo přilehlých ostrůvcích.
Z vnitrozemských vesniček je zajímavý např. Pupnat. Má cca 500 obyvatel, leží ve východní části ostrova při hlavní ostrovní silnici. Okolí Pupnatu je velmi úrodné, pěstuje se vinná réva, ovoce, zelenina, olivovníky. Turisté z Korčuly sem jezdí s oblibou nakupovat místní zemědělské výrobky: víno, rakiji, olej, ovoce, med, klobásy, pršut. Ubytování je možné pouze v soukromí, vzdálenost k moři je cca 3 - 4 km. Pokud vám nebude vadit dojíždění za koupáním, je to ideální místo. Můžete využít každý den jinou zátoku v okolí. K některým vedou lokální úzké silničky, k některým pouze stezky. Pláže jsou oblázkové s pozvolným vstupem do vody (Pupnatska Luka, Ripna, Bačva a některé další). Stejný charakter mají i další vnitrozemské vesničky.
Na ostrov se dostanete trajektem. Nejsnadnější a nejjednodušší spojení je ze Splitu do přístavu Vela Luka (trajekt dál pokračuje na ostrov Lastovo). V průběhu letní sezóny je ostrov spojen trajekty i do některých italských přístavů. Další spojení je pak z Drveniku (Drvenik - Korčula-Dominće) a z poloostrova Pelješac (Orebič - Korčula-Dominće). Ve Vela Luce má také zastávku dálkový trajekt na trase Rijeka - Zadar - Split - Vela Luka - Dubrovník. Po ostrově se pak můžete jednoduše pohybovat po místních komunikacích. Hlavní silniční páteř vede napříč ostrovem od Lumbardy po Vela Luku a je poměrně kvalitní.
Přečtěte si také článek o historii ostrova Korčula.
